V Brdech jsou místa, kam 60 let nesměl žádný civilista. Armáda tam stále cvičí a krajina připomíná kanadskou divočinu

Šest lokalit v centrálních Brdech zůstává i v roce 2026 trvale nepřístupných. Od loňska tam znovu duní dělostřelecké salvy.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když v lednu 2016 zanikl vojenský újezd Brdy a na jeho místě vznikla chráněná krajinná oblast, tisíce turistů poprvé vstoupily do lesů, které předtím víc než šest dekád patřily výhradně armádě. Jenže otevřelo se zdaleka ne všechno. Část území nikdy nepřestala být vojenským prostorem, a dnes, kdy se na střelnici Brda vrátily ostré střelby z děl a v plánu jsou i houfnice Caesar, je tahle hranice mezi divočinou a zakázanou zónou ostřejší než kdykoli od vzniku CHKO.

Šedesát let za závorou

Zákaz vstupu civilistů se do Brd vrátil na počátku padesátých let. V roce 1952 se vojenský prostor dále rozšiřoval, zanikly celé obce a osady, po některých dnes zbývají jen zarostlé základy a pusté enklávy uprostřed lesa. Na cílových plochách Tok, Jordán a Brda dopadala dělostřelecká munice, u Padrtě a Kolvína se střílelo na tanky, na Bahnech cvičila obrněná technika, fungovala letecká zkušební střelnice i polygon pro zkoušky opevnění. Krajina pod tímto režimem žila vlastním životem, bez chat, bez silnic, bez lidí.

Právně újezd zanikl k 1. lednu 2016. Jenže „šedesát let“ není jen zaokrouhlené číslo pro novináře. Je to reálná doba, po kterou se příroda vyvíjela bez turistického tlaku, bez lesního hospodaření orientovaného na zisk a bez zástavby. Výsledek vidíte dodnes na každém kroku.

Ostrov horské přírody uprostřed Čech

Agentura ochrany přírody a krajiny popisuje Brdy jako „ostrov horské přírody uprostřed Čech“. Je to přesnější než jakékoli přirovnání ke Kanadě, a přitom vystihuje totéž, co si člověk představí: rozlehlé, souvislé lesy téměř bez zástavby a veřejných komunikací, chladná a vlhká údolí, rašeliniště, podmáčené smrčiny, kamenná moře.

Na bývalých dopadových plochách, kde desítky let nic nerostlo podle lidského plánu, vznikla rozsáhlá bezlesí a vřesoviště s velkými populacemi jinde vzácných druhů. Suchopýr, rosnatka okrouhlolistá, dřípatka horská, prha arnika, kosatec sibiřský. Z třiadvaceti českých druhů obojživelníků tu žije třináct. Hnízdí tu datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, sýc rousný i orel mořský. Motýl Acleris hyenama se mimo Brdy vyskytuje už jen na jediném dalším místě v celém Česku. Chladnomilní pakomáři, kteří tu žijí v prameništích, mají jedinou další českou adresu, šumavská ledovcová jezera.

Přirovnání ke „kanadské divočině“ tedy není botanicky přesné. Ale jako pocitový obraz funguje: projdete hodinu, dvě, tři, a nepotkáte auto, dům, člověka. Jen les, ticho a mokřad.

Kam stále nesmíte

Otevření CHKO v roce 2016 předcházela rozsáhlá pyrotechnická očista. Mezi lety 2012 a 2017 armáda certifikovala jako bezpečných 12 703 hektarů a našla při tom 9 848 kusů munice. Přesto šest lokalit zůstalo trvale nepřístupných: Jordán, Tok, Padrť, Kolvín, Přední Bahna a Zadní Bahna. Vedle nich je uzavřené celé Posádkové cvičiště Jince i jeho ochranné pásmo.

A nejde o formální zákaz na papíře. 13. dělostřelecký pluk výslovně uvádí, že cvičiště dosud není očištěno od nevybuchlé munice. Od 1. ledna 2025 se tu znovu provádějí bojové střelby z děl a v roce 2026 se počítá s nasazením nových houfnic Caesar 8×8 CZ. Rozpisy střeleb zveřejňuje městys Jince měsíc dopředu, a při střelbách se uzavírají i přístupové komunikace.

V terénu zakázané zóny poznáte podle červenobílých pásmových tabulí a závor. Texty jsou jednoznačné: „BEZPEČNOSTNÍ PÁSMO. PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU. NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA!“ nebo „OCHRANNÉ PÁSMO. PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU!“ Specifické vzory tabulí existují pro Posádkové cvičiště Jince, dopadové plochy, Bahna i prostory bez provedené pyrotechnické asanace. Kdo zákaz poruší, riskuje pokutu až 100 000 Kč, a hlavně vlastní život.

Jak Brdy navštívit legálně

Většina CHKO je volně přístupná pěšky i na kole. Auta do lesa nesmějí, a právě proto jsou zdejší lesní cesty tak klidné, žádný provoz, žádný prach, žádné klaksony.

Doporučená nástupní místa a parkování:

• Obecnice – výchozí bod k Toku, Jordánu, Třemošné a Kloboučku
• Orlovo, Kozičín, Bohutín – vstup do centrálních Brd
• Nepomuk – Padrťsko a vrch Praha
• Rožmitál pod Třemšínem, Věšín – jižní Brdy
• Spálené Poříčí, Skořice, Strašice – západní přístupy

U Jinců je pohyb možný výhradně po vyznačených stezkách, protože bezprostředně navazuje trvale nepřístupné území cvičiště. Policie na to upozorňuje zvlášť.

Kdo chce nahlédnout i za závory, má dvě legální možnosti. Dům přírody Brd pořádá komentované vycházky, v květnu 2026 například na vojenské cvičiště Bahna, a nabízí skupinové programy zaměřené na historii území. Druhou příležitostí je Bahna – Den pozemního vojska, veřejně přístupná armádní akce v prostoru Zadních Bahen u Strašic.

Co čeká Brdy dál

Žádný veřejně oznámený plán na další plošné otevření uzavřených zón jsme v dostupných materiálech k červenci 2026 nenašli. Směr je spíš opačný: armáda výcvik v Brdech zintenzivňuje, ne utlumuje. Šest zakázaných lokalit a aktivní cvičiště tak zůstávají tím, čím byly posledních sedmdesát let, územím, kde má poslední slovo munice, ne turista.

Zbytek Brd ale stojí za každý kilometr. Stačí nechat auto na parkovišti, vejít do lesa a po dvaceti minutách chůze zapomenout, že střední Čechy vůbec existují.