Při vyklízení bytu po prarodičích hledejte značku Napako nebo Lidokov. Lampy s ní stojí tisíce, za cenou stojí skrytý autor

V pondělí 27. dubna 2026 skončila na Aukru kolekce designového nábytku a doplňků, ve které se potkalo několik československých svítidel z druhé poloviny minulého století.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Podlahová lampa se skleněnými pruty od Jaroslava Bejvla z Kamenického Šenova vystoupala po deseti příhozech na 19 140 Kč. Pár položek pod ní figurovala podlahová lampa KALA z téhož národního podniku Lustry Kamenický Šenov, ta získala dva příhozy a zastavila se na 1 240 Kč. Obě pocházejí z podobné éry, obě nabízel tentýž obchodník. Klíčový rozdíl spočíval v síle autorské atribuce: u Bejvlova kusu stálo v názvu plné jméno návrháře, u KALY jen označení výrobce a modelová řada.

Proč socialistický průmysl skrýval jména designérů

Československý zákazník šedesátých či sedmdesátých let kupoval lampu od podniku, nikoli od autora. Výrobní štítek nesl značku závodu (Napako, Lidokov, Lustry Kamenický Šenov) a typové číslo. Jméno člověka, který tvar navrhl, zůstávalo uvnitř podnikové dokumentace. Uměleckoprůmyslové museum v Praze v anotaci letošní výstavy Retro Lamps to pojmenovává přímo: předměty zůstávají důvěrně známé z českých domácností, zatímco jména jejich tvůrců přetrvávala dlouho ve stínu. Nešlo o jeden centrální zákaz (takový dokument se dosud nepodařilo dohledat), spíš o systémové nastavení státní výroby, kde kolektiv a podnik zastínily individuální tvůrčí stopu.

Právě tato historická anonymita dnes paradoxně živí sběratelský trh. Každý kus, u něhož se podaří propojit vizuální podobu s konkrétním autorem, získává na trhu zcela jinou pozici než neurčitý „retro kousek“.

Cenová mapa jedné dubnové aukce: od 1 240 do 19 140 Kč

Referenční kolekce z 27. dubna 2026 nabízí neobvykle čistý vzorek, odpadají rušivé proměnné typu odlišná platforma či jiný prodejce. Výsledky ukazují tři patra:

• Spodní pásmo: KALA, Lustry n. p. Kamenický Šenov, 1 240 Kč, 2 příhozy. Autorská atribuce chybí.
• Střed trhu: Tříramenná stojací lampa „Husí krky“ z Lidokovu, 6 050 Kč. Výrobce čitelný, autorský příběh částečný.
• Vrchol: Bejvlova podlahová lampa se skleněnými pruty, 19 140 Kč, 10 přihazujících. Plné jméno návrháře přímo v titulu, silný vizuální „podpis“ kusu.

Mimo tuto kolekci se na Aukru v obdobném období prodala stolní lampička Josefa Hůrky za 1 915 Kč; jiný Hůrkův kus bez dostatečného zájmu zůstal neprodán na 1 500 Kč. Specializované aukční domy, Interantix i Aukční dům Sýpka, přitom Hůrkovy návrhy v katalozích už standardně uvádějí plným jménem autora i výrobce, ať jde o provedení firmy Napako, nebo Lidokov.

Kde a jak na lampě hledat stopy autorství

Identifikace začíná u fyzického tělesa svítidla. Postup, který doporučují sběratelské katalogy i muzejní praxe, má pět kroků:

• Štítek nebo jeho pozůstatky. Hledejte na spodku podstavce, klipu či uvnitř stínidla. I zbytky lepidla naznačují, kde štítek býval.
• Typové číslo. Může být ražené, tištěné nebo vylepené. Pozor: zkrácená podoba na štítku často odpovídá delšímu oborovému číslu v katalogu, například NAPAKO 851010 nebo Lidokov L 194 / L 117-2028.
• Materiálové a konstrukční znaky. U Hůrkových lamp se opakuje kov s lakováním či chromováním, polohový kloub, trojnožka. U Bejvla dominují skleněné pruty a monumentální vertikála.
• Vizuální shoda. Porovnejte siluetu, tvar stínidla a uchycení s muzejní fotografií nebo aukčním popisem.
• Křížová kontrola autora a výrobce. Samotný název podniku nestačí; teprve průnik jména návrháře, typového čísla a výrobce dává kusu plnou tržní váhu.

Pokud chybí štítek i doložitelná shoda s katalogizovaným modelem, cenový potenciál prudce klesá.