Současná válka proti Rusku má hluboké kořeny, Ukrajina byla sužována krutými konflikty po staletí

Většina národů touží po vlastní zemi, ve které by mohla rozvíjet identitu, kulturu a jazyk. Pokud jim to není dovoleno, velmi často to vede ke konfliktům.

Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / Public Domain

Hned několika z nich musela Ukrajina čelit po staletí. Část jich zapříčinilo nepochopení ukrajinské národnosti ze strany Rusů, z nichž mnozí tvrdí, že jsou jeden národ. Ale odlišný jazyk a kulturní rozdíly jasně naznačují, že tomu tak není. Ovšem Ukrajina bývala dlouhá období součástí Ruska, i když nejen jeho, a pro mnohé se proto tyto hranice mohly zakrýt. Ale také to může působit nepochopení a nenávist na obou stranách.

Kolébka tří národů

Historie současné Ukrajiny se začala formovat v 11. stoleté vznikem Kyjevské Rusi. Ačkoli jde převážně o slovanský národ, je třeba si uvědomit, že dlouhá léta předtím na zdejší území měli vliv Vikingové, kteří se zde usazovali, s místními splynuli a část své kultury jim i předali. Každopádně historie Rusů, Ukrajinců a Bělorusů začíná právě zde. V tomto kontextu se lze přít o tvrzeních, že Ukrajina byla vždy součást Ruska. Vzhledem k tomu, že centrem byl Kyjev, lze i tvrdit, že Rusko bylo součást Ukrajiny.

Ovšem ve 13. století území zasáhly mongolské nájezdy. Zlatá horda se sem nakonec tlačila z východu, a na západě a severu sílila moc Litvy a Polska, které také uzavíraly spojenectví a měly na území Ukrajiny své zájmy. V roce 1648 se proti nim vzbouřili místní kozáci vedení Bohdanem Chmelnickým a měli i vlastní stát. Ale aby se mohli ubránit, museli se nakonec obrátit na Rusko. Kozáci měli nějakou dobu jistou autonomii. V 18. století už však byla velká část Ukrajiny v područí Ruska a menší část získaly jiné státy.

Tvrdé protiukrajinské represe

Stejně jako v českých zemích v 19. století existovalo národní obrození, o něco podobného se na Ukrajině pokoušela i místní inteligence. Volala po samosprávě. Carský režim ale reagoval tvrdými represemi zakazujícími dokonce vydávání knih a novin v ukrajinštině s tím, že žádný takový jazyk neexistuje. To samozřejmě vedlo k radikalizaci některých Ukrajinců. Když se v roce 1917 rozpadlo carské Rusko, dokonce se jim podařilo založit si vlastní stát. Ovšem brzy je poražen bolševiky, navíc velkou část Ukrajiny ovládá i Polsko, Rumunsko nebo Československo.

Zdroj fotografie: Public Domain

Stalinský režim poté nastolil na Ukrajině drastický režim a vyvolal hladomor, kterému podlehlo asi 3,9 milionů Ukrajinců. Mnozí byli deportováni nebo poslaní do gulagů. Přesto zde stále existovalo nacionalistické hnutí. Po útoku nacistů na SSSR dokonce část doufala v pomoc se samostatností, ale marně. Vznikly povstalecké skupiny, které za samostatnost bojovaly jak proti Němcům, tak později Sovětům. Také se vyskytly pogromy na neukrajinské obyvatelstvo. Na začátku 50. let jsou ale tvrdě potlačeny.

Ukrajina nezávislost získává až v roce 1991. Později se za slib garance její suverenity dokonce vzdá jaderných zbraní, které zde zůstaly. Vliv Ruska na zem ale zůstává silný. Ukrajinci poprvé proruskou vládu svrhávají v roce 2004 a podruhé o 10 let později. Na to Rusko reaguje anexí Krymu a vyvoláním povstání na východě. O 8 let později v únoru 2022 zahajuje současnou invazi na Ukrajinu.