Svatební noc ve středověku měla jasná pravidla. Striktní seznam věcí, které musely být za dohledu dodrženy

Ano, údiv, úžas, pohoršení a rozhořčení je naprosto pochopitelné. Lidem v moderní době zní tato tradice velmi podivně, jenže tento zvyk se během středověku praktikoval naprosto běžně. Ovšem přítomnost svědka neznamenala, že pozoroval pár přímo v posteli. Ostatně ty byly vybaveny nebesy a záclonami, potřebná osoba pak čekala v určité vzdálenosti. I tak jde ale z dnešní perspektivy o naprosto nemístný zásah do soukromí, nota bene v takové chvíli.

Jiná doba, jiné nároky

Pravdou je, že moderní zpracování historických témat s touto tradicí počítá. Například seriál Království z produkce Netflixu zakomponoval právě svědectví svatební noci královny Mary a Francie, krále Francie. Je potřeba si uvědomit, že dříve prakticky neexistovalo soukromí a hlavně v kruzích vysoké politiky bylo všechno podřízeno mocenským zájmům. I chudé páry měly jen velmi vzácné vlastní ložnici, bohaté rody byly zase neustále v přítomnosti sluhů.

iZdroj fotografie: Pixabay

Manželský sex byl navíc brán jako potřebná součást svazku a znamení funkčnosti, proto se nad ním nikdo nepohoršoval. Obecně vzato nebyla právě svatební noc brána jako soukromá záležitost, spíše jako společenská investice do páru. V rodinách bylo zvykem i přinést novomanžele na lože coby potvrzení svazku. A to i tehdy, pokud okolí nebylo následně svědkem přímo styku. Platilo to hlavně u královských rodů, početí bylo státním zájmem.

Výsostné politikum

Ve středověku byl sňatek naprosto běžným politickým nástrojem, který rozhodoval o národech, zemích, moci a bohatství. Proto bylo naprosto stěžejní jeho uznání, ke kterému patřila právě i manželská noc. Bez naplnění dokonce hrozila jeho anulace a právní rozpad. Proto byl potřeba svědek, který mohl následně dosvědčit skutečnou platnost. Zvláště v případech, kdy hrozilo pozdější právní napadení legitimity dědice, bylo takové svědectví zcela klíčové.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zvláštním případem bylo svědectví svazku u Martina Luthera Kinga a Katariny von Bora. Nebyli to panovníci, nebyli ani bohatí. Jenže Luther měl tolik nepřátel, že chtěl zajistit, aby platnost jeho manželství nemohl nikdo zpochybnit. Navíc to byl původně mnich, který se chtěl oženit, což vyslalo k dalším mnichům velmi jasnou zprávu. Na večer svého zasnoubení naplnil tedy svůj svazek a požádal dobrého přítele Jonase, aby byl svědkem v jeho ložnici.

Dokázali byste si představit, že při svatbě něčím takovým projdete?

Zdroj: InspiredByLifeAndFiction