Ještě před pár desítkami let by si ho do rodného listu troufl napsat málokdo. Dnes ale tohle jméno znovu vychází z ústraní a působí překvapivě moderně.
Každá doba má svoje jmenné hity, aby se tak řeklo. Některá jména zazáří na pár let a pak zmizí jako loňský sníh, jiná se drží po generace a čas jim spíš přidává na kouzlu. V současné době se však do popředí dostávají velmi tradiční jména, která bylo možné ještě nedávno vídat zejména na stránkách kronik. Ovšem v běžné mluvě jste o ně téměř „nezakopli“. A přesto jsou zpět. Jedním z takových jmen, které právě teď dostává druhou šanci, je i Ferdinand.
Jména jako zrcadlo doby
V dobách našich babiček vládla jména pevně zakořeněná v tradici. Rodily se tak třeba Marie, Anny, Kateřiny, Františkové, Přemyslové, Karlové nebo Ludmily. Byla to jména spojená s autoritou, historií a jistotou. Měla váhu a rodiče po nich sahali většinou bez většího přemýšlení, často už jen proto, že takové jméno nesl některý z blízkých příbuzných. Naopak jména spojená s neoblíbenými panovníky nebo politickými postavami zůstávala stranou, protože v lidech vyvolávala spíš pachuť než sympatie.
Jenže první polovina minulého století přinesla bouřlivé změny a s nimi i nové jmenné trendy. Společnost se postupně vzdalovala od striktních tradic a do matrik začala pronikat jména z cizích jazyků, i když zpočátku poměrně komplikovaně. Později se přidaly další vlny – jednou frčeli Janové, Evy a Hany, jindy Terezy, Petrové, Jakubové nebo Tomášové. A po pádu železné opony se rodiče přestali bát „světových“ jmen úplně a pískoviště zaplavily Emmy, Tamary, Samuelové, Kristiánové, Sofie nebo Tobiasové.
Návrat ke klidu a jistotě
Zdá se ale, že období jmenných experimentů pomalu odeznívá. Rodiče dnes častěji volí jména, která jsou srozumitelná, nadčasová a dobře fungují jak u malého dítěte, tak u dospělého člověka. A jedním z takových je i Ferdinand. Spojení s panovníky, kteří u českého lidu nezanechali zrovna nejlepší stopu, už je, jak to tak vypadá, dávnou minulostí. Dnes lidé řeší hlavně to, jak je tohle jméno krásné a důstojné. V matrikách se proto objevuje stále častěji a rozhodně je to dobře – tak tradiční jméno by totiž nemělo upadnout v zapomnění. Byla by ho totiž vážně škoda.