Přehled 7 neuvěřitelných technologických vynálezů, které pochází ze starověké civilizace a používáme je dodnes

Římské impérium se dle studie magazínu Science rozkládalo na většině Evropy, západní Asie, severní Afriky a Středomoří. Díky tomu měli Římané obrovskou moc a také vliv na celý starověký svět. Od svého založení v 8. století před Kristem až do pádu v 5. století měl Řím vliv také na mnoho technologií a nástrojů. Mnoho z nich dnes běžně používáme, aniž bychom kolikrát tušili, odkud vlastně pochází a jaký je jejich příběh.

Životní prostředí a hygiena

Římané byli mistry prvotní péče o životní prostředí, například využitím vody a mlýnů pro výrobu energie. Při farmaření dovedli využít půdu naplno díky trojpolnímu systému, kdy bylo jedno pole použito na pěstování potravy, druhé na krmení a třetí leželo ladem. Rotace mezi těmito účely zaručovala, že je vždy nějaká úroda k dispozici. Nicméně ne každý starověký vynález se dá připsat čistě Římanům. Týká se to například prvního kalendáře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stojí ovšem za systémem hypokaust, tedy ranou metodou efektivní distribuce tepla v domácnosti. Základem bylo stále udržované ohniště, ze kterého bylo pak teplo rozváděno systémem komínů, cihel a škvír po celém příbytku. Římané tak měli vytápěné podlahy, stěny i lázně. Kouř vzniklý při spalování šel stejnou cestou a končil na střeše, kde odcházel klasickým komínem ven z budovy. Místnosti tak mohly být vytápěny až na 30 °C.

Zpracování lidského odpadu a plány města

Dávný Řím byl místem s jedněmi z prvních stok na světě, byly postaveny asi v roce 500 před Kristem. I dnes hodně starých stok připomíná právě ty římské, i když jejich účel může být odlišný. V dnešní době slouží tyto sítě hlavně k odvádění odpadu z městských oblastí. Řím je však potřeboval k odvodu nadbytečné vody, která by jinak mohla zaplavit ulice města. Některé domy byly napojeny přímo na kanalizaci, jiné vylily odpad do kanálu na ulici.

Struktura výstavby města – tzv. centurace – byla jedním z formátů, kterým Římané měřili a rozdělovali půdu. Tato mřížková formace, kterou organizovali půdu na ovládaná území, dnes slouží velkým městům k plánování hlavních silnic a ulic. Mnoho měst bylo pod římskou vládou rozšířeno i kompletně přestavěno. Jde o jednoduchý systém, před ním stavitelé obvykle sledovali geologický tvar oblasti bez vlastního vkladu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Všechny cesty vedou do Říma

Slavné přísloví nevychází jen tak z ničeho, za dobu existence a rozpínání říše bylo postaveno víc jak 9 000 kilometrů silnic. S rostoucími znalostmi a technologickou úrovní se obvykle běžné předměty vyrobené člověkem neustále vylepšují. Římský cement byl ovšem silnější než náš moderní. Zatímco slaná voda dovede moderní silnice poškodit během několika let, římské zdi u moře zůstávají i po 2 000 letech naprosto nedotčené a plně funkční.

Základem byla směs vápna a vulkanické horniny, což vytvořilo maltu. Ta byla pro posílení smíchána s mořskou vodou, jež namočila vápno a se sopečným popelem došlo k chemické reakci, což spojilo obě složky dohromady. I struktury, které nejsou pod vodou, jsou velmi tvrdé. Římští stavitelé použili stejnou taktiku například na stavbu Kolosea, takže tento div světa je přes svůj věk stále relativně nepoškozený.

První kouzlo knižní vazby a chirurgie

Přestože nebyli prvním národem, který zanechával psané záznamy, mají Římané obrovskou zásluhu díky nahrazení svitků první knižní vazbou. Místo dnešního papíru byly ale použity voskové tabulky, na které se psalo ostrým nástrojem, tzv. stylusem. Tyto dokumenty změnily literaturu, protože svázané tabule byly mnohem tenčí než původně použité hliněné. S kodexy se také lépe zacházelo, později byly voskové tabulky nahrazeny zvířecí kůží.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Římané vynalezli mnoho chirurgických nástrojů a šířili znalosti o lékařských postupech. Mnoho těchto průlomových řešení se ujalo hlavně na bitevním poli. Některé z nich, jako třeba kostní vrtáky nebo kleště, formovaly i moderní chirurgii. Tyto pomůcky byly použity k odstranění nemocné kosti a vypadaly podobně jako dnešní vývrtky. Kleště byly nejspíš nejpoužívanějším nástrojem celého lékařství během římské éry.

Které další starověké technologie přeživší dodnes vás napadají?

Zdroj: LiveScience