Co skutečně stálo za středověkým šířením moru? Černá smrt se šířila rychleji než dnešní covid-19

Černá smrt se uvnitř měst nebo regionů šířila opravdu rychle. A to i přesto, že podle dnešních měřítek docházelo ke globálnímu postupu nemoci spíše pomalu. Putovala totiž po Hedvábné stezce z Číny do severní Evropy a tento proces zabral minimálně jeden rok. Proč ale tak rychlé šíření uvnitř města? Hlavním důvodem byla otřesná fyzická kondice většiny městských obyvatel. Za to mohla široce rozšířená chudoba a také nedostatek potravin.

Absence živin v dětském věku

Mnoho lidí narozených v době Velkého hladomoru o 33 let dříve nemělo během dětství dostatek jídla. Z toho plynul zpomalený růst a nedostatečný vývoj svaloviny. Navíc kvůli stoleté válce a ochlazení klimatu panovaly neustále potíže s dodávkami potravin nebo úrodou. Valná většina lidí na vesnicích byla také chronicky a těžce podvyživená. Právě to je důvodem obrovské náchylnosti prakticky k jakýmkoli nemocem.

Moderní výzkumy ukazují, že většina podvyživených lidí zemře na nějakou chorobu, nikoli vlivem hladu. Například OSN poukazuje na to, že na území Afrického rohu může v důsledku hladomoru v dnešní době zemřít až 20 milionů lidí. To je zcela bezprecedentní situace. Jedna z nejnovějších archeologických vykopávek v Londýně ukazuje, že šíření černé smrti bylo příliš rychlé na to, aby nemoc pocházela výlučně od krys.

Více způsobů šíření nákazy

Podle doktora Tima Brookse, vědce podílejícího se na zmíněných vykopávkách, se mor nejspíš šířil také normálně vzduchem. Pokud jde o záplavu krys, lidé byli tak zoufalí a hladoví, že jedli dokonce i tyto hlodavce. Zvláště když jich všude kolem bylo hodně. Když lidé během hladu jedli i kůru stromů, rozhodně by neváhali u krys, jakmile se jim podařilo nějaké chytit. Na regionální úrovni – tedy od města k městu – se navíc v roce 1347 přesouvalo mnoho vojáků.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Hayden Chakra

Válka skončila právě s příchodem moru. Král Eduard III. už si nemohl brát další úvěry, aby zaplatil své válečné výpravy. Jak se ale vojáci vraceli domů, nejspíš si mor nesli s sebou. Není to silné spojení, ale hodně těchto pandemií se rozšířilo právě během válek. Přesuny vojáků do toho tedy zapadají, stejně jako u justiniánského moru nebo španělské chřipky. Spolu s nedostatkem potravin přinesla válka také obrovské přesuny lidí.

Jaké další pandemie chorob z historie si vybavíte?

Zdroj: HistoryWeek