Medovinu zná dnes skoro každý. Co ovšem dokáže překvapit, je nespočet prvenství a zvláštností ohledně tohoto sladkého alkoholického nápoje.
Vzniká kvašením medu a milovaly ji už starověké národy, Vikingové i obyvatelé středověké Evropy. Za nejstarší lihovinu je považováno medovinové pivo nepatřící ani mezi vína, ani mezi piva. Při jeho výrobě se nechá zkvasit med smíchaný s vodou, jde tedy o velmi jednoduchý proces. Bylo vyrobeno dávno před objevem podobných vlastností u vinných hroznů či obilí. Obecně je pravděpodobné, že k objevu medoviny došlo náhodou.
Nápoj, který byl nejspíš objeven náhodou
Do kbelíku s medovinou zkrátka napršelo a pak zůstal stát dlouho na slunci. Když lidé usazenou „surovinu“ prozkoumali, čekalo je překvapení. Oblibu medoviny má na svědomí také dostupnost medu. Ten totiž znaly všechny kultury starověku, takže nápoj vznikl všude. Například v Číně našli badatelé 9 000 let starý hrnec právě s medovinou. A indické prameny staré 4 000 let přesně uvádí postup přípravy tohoto nápoje.
Psané receptury uchovali i Římané v 1. století před Kristem. Medovina hrála podstatnou roli i ve starověké etiopské kultuře. V raně středověkém Walesu byla užívána jako léčivo. Nejznámějšími konzumenty však byli bezesporu Vikingové. Během všech velkých svátků i náboženských obřadů severské národy vypily neuvěřitelné množství medoviny. Konzumována byla z rohů, které byly na pití velmi ošemetné. V čem byl onen chyták?
Zmíněna v eposech a oblíbená u šlechty
Jakmile roh položíte, nápoj se vylije. Pokud si tedy chcete uvolnit ruce, musíte obsah vypít co nejrychleji. Dle přísných pravidel se nejdříve napil panovník, pak další podle společenského postavení. Medovina se objevuje i ve slavném staroanglickém eposu Beowulf z 8. – 11. století. V něm se netvor Grendel vloupal do hodovní síně dánského krále. Ten si právě dával obrovský pohár medoviny. Beowulf pak Grendela zabil a konala se hostina.
Nápoj byl velmi populární ve středověké Evropě, nejvíc ho vyrobili v klášterech. Mniši se hojně zabývali včelařstvím a měli mnohem víc medu, než sami mohli spotřebovat. Kromě medoviny také vyrábělo i víno či sýry. Některé kláštery nabízejí dodnes ochutnávky „domácích produktů“. Nápoj se těšil oblibě u všech vrstev společnosti, tedy od rolníků po panovníky. Královna Alžběta II. si dokonce napsala vlastní postup výroby oblíbeného druhu.
Léčivo a aktuální návrat do módy
Medovina disponuje také antioxidačními, antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Napomáhá srážení krve, urychluje celkové hojení a hodí se proti otokům. Ve starověku i středověku byla brána i jako vynikající afrodisiakum. Novomanželé tak často dostávali med a medovinu jako měsíční zásobu. Právě z tohoto zvyku pochází v angličtině používaný termín pro líbánky – honeymoon. Poslední dobou se tento nápoj celkově vrací do povědomí veřejnosti.
Její obsah alkoholu se pohybuje od 3,5 do 18 % a stále chybí ve většině hospod a restaurací. Objevuje se ovšem více a více lokálních producentů, kteří díky online reklamě proráží na trh. Širší a širší publikum ji tak pro sebe znovuobjevuje a existuje i mnoho lokálních verzí. Svůj podíl na tom má i rozvoj a renesance pohanské subkultury. Tyto skupiny oživují staré tradice a na jejich slavnostech či koncertech se dá mnohdy říct, že medovina „teče proudem“.
Jakou nejlepší medovinu jste kdy měli?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 5478
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 8555
