Brutální metoda popravy Vikingů zvaná „krvavý orel“ byla dlouho pokládána jen za fabulaci. Podle historiků a lékařů je však proveditelná

Vikingové jsou obecně vnímáni jako brutální, velmi suroví válečníci, kteří v době mezi 8. až 11. stoletím prováděli nájezdy na Evropu. Proslavila je také mimořádně krutá metoda popravování, kterou praktikovali hlavně na nepřátelích, jež skutečně ze srdce nenáviděli. O tzv. krvavém orlovi nebyly dosud nalezeny přesvědčivé důkazy. Zmínky o něm tak zůstaly pouze v ságách a ústně předávaných legendách. Tým z Keele University na něj zaměřil svou studii.

Legenda, nebo proveditelný „zákrok“?

Orla popsali ve své poezii skaldové, tedy dvorní básníci tehdejších panovníků. I tak ale chybí archeologické nálezy, které by prokázaly použití této praktiky. Zpochybnění nahrává také historická realita. Křesťanští básníci v tehdejších dobách totiž pravděpodobně cíleně popisovali Vikingy jako pohanská zvířata. A zvláště krvavá poprava byla zpodobněna velmi bizarně. Mnoho expertů ji tak považuje spíše za nepochopení slov než za skutečný popis.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vědci z Keele University v Británii se v novém výzkumu zaměřili na to, zda by byla tato praktika vůbec proveditelná. Podrobně zkoumali skaldské popisy při současných znalostech lidské anatomie. Chtěli totiž zjistit, jaký dopad na lidské tělo by toto mučení mělo. Poprava začala rozřezáním zad a odhalením páteře. Pak došlo k oddělení žeber za účelem jejich natočení do strany tak, aby připomínala křídla.

Přesun orgánů a kůže

Z těla byly trestanci následně vyjmuty plíce, kůže přetažena přes žebra a orgán připevněn na jeho ramena. Bádání za asistence lékaře a historika došlo k závěru, že způsob popravy byl proveditelný. Hrudní koš bylo možné zezadu tzv. rozepnout například pomocí hlavice kopí. Taková zbraň je zobrazena kupříkladu na pomníku na ostrově Gotland. Monolit obsahuje také výjev, který může ukazovat právě provedení krvavého orla.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Smrt tímto způsobem byla na každý pád velmi rychlá i při nejpečlivějším provedení. Samotná tvorba „křídel“ by tak probíhala už na mrtvole. Rituální postupy na mrtvých tělech jsou sice u Vikingů neobvyklé, nálezy však ukazují na jejich výskyt u elitních válečníků. Těla lidí i zvířat se také objevovala na veřejnosti jako vystavené exponáty či odstrašující příklady. A právě krvavý orel je něco, co si bezpochyby zapamatoval úplně každý.

Která historická forma popravy vám přijde nejbrutálnější?

Zdroj: Forskning