Statečná žena, která objevila Afriku, čekala jako otrokyně, až ji její manžel koupí. Říkalo se jí „Jitřenka“

Jmenovala se Flóra Sass a roku 1841 se narodila mezi maďarskou šlechtu. Členové rodiny byli ovšem rozptýleni na mnoha místech. Flóra byla z transylvánské větve, její život ovšem určila revoluce z let 1848 – 49 a válka za nezávislost. Okolní Valachové rodinu prakticky vyhladili, padl i její bratr a rodiče. Zachránila ji chůva, která ji během útoku vydávala za vlastní dítě. Pak se jí ujala rodina Arménů, kteří podporovali Maďary.

Příběh pro dobrodružný román

Po poražení ve válce musela celá rodina prchnout a na Flóru – stále malé děvčátko – čekala další rána. V Turecku ji rodině sebrali a stala se otrokyní. Deset let tak vykonávala nejhorší práce, až ji na trhu zahlédl anglický inženýr. Jmenoval se Samuel White Baker. Byl vdovec a modrooká, inteligentní mladá dívka s jazykovou vybaveností se k němu výborně hodila. Navzdory protestům Viddinaa Paši ji vykoupil.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Flóra se tak vyhnula pobytu v harému a na konci afrického výletu se stala lady Florence Baker. Čekaly ovšem další komplikace. Přes život dosud plný tragédií neztratila Florence svou sílu, zvědavost ani touhu po dobrodružství. Jela tedy s manželem na průzkum Afriky, a to ve společnosti dalších Britů. Projevila se jako velmi užitečný člen, ovšem smrt si na tomto kontinentu nacházela lidi velmi snadno. Florence to málem potkalo kvůli úpalu.

Hledaní pramene Nilu, pojmenování jezera

Jejich společníci James Augustus Grant a John Hanning Speke hledali pramen Nilu. Sice ho nenašli, stali se však prvními Evropany, kteří viděli a také pojmenovali Albertovo jezero. Nese jméno po zesnulém manželovi královny Viktorie a obsahuje také jeden z nilských pramenů. Anglie je přijala a Baker se stal rytířem. Florence ovšem cestu neabsolvovala jako Bakerova žena, v Anglii se jí tudíž poct za výpravu nedostalo. Její aktivity ale nekončily.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V roce 1889 se do Afriky vydali znovu – s podporou prince z Walesu. Jako vyslanci tureckého místokrále Egypta se podíleli na potlačení obchodu s otroky na ostrově Gondokoro a jeho okolí. Šlo však o mnohem hlubší problém, který manželé ani s doprovodem nemohli vyřešit. Flóra si však odnesla přezdívku – pro její modré oči a světlé vlasy ji místní začali říkat „Jitřenka“. Veškeré údaje pochází z deníků, které si na cestách pečlivě vedla.

Indiana Jones v sukních

Poradila si v každé situaci, uprostřed džungle podávala odpolední čaj či vymyslela plán proti královské armádě. Zastala boj i léčbu zraněných a její taška vždy obsahovala alkohol, pistoli a deštník. Po mnoha dobrodružstvích ale Bakerovi vyměnili ruch za klid v Devonshire v jižní Anglii. Její choť skonal v roce 1893, Flóra udržovala panství až do roku 1916, coby sofistikovaná anglická lady. Její deníky obsahují všechny její výpravy.

Svazky jsou zajímavé tím, že nejsou psány pro veřejnost. Neobsahují přikrášlení, která jsou vlastní mnoha cestopisům. Jsou dobrým pohledem do života i mentality afrických obyvatel i svědectvím škodlivých důsledků koloniální politiky. Vyšly i jako To the Heart of the Nile. Manželé se objevili i na obraze „Samuel Baket“ a „Discovery of Lake Albert od malíře Severina Baraldiho. Na pobřeží Nilu mají pamětní desku.

Jaké další podobně dobrodružné životy vás napadají?

Zdroj: ScienceNews