Identifikaci dovolila analýza vlasu z náčelníkova skalpu. Vědci tak potvrdili, že muž z Jižní Dakoty je pravnukem ikonického domorodého vůdce Sedícího býka.
Vzorek DNA získané z vlasu se shoduje s tou od Ernieho LePointe, který dlouhodobě tvrdil, že je se slavným mužem takto spřízněn. Sedící býk, známý také jako Tatanka-lyotanka, vedl lakotský kmen Siouxů na území, které je dnes právě Jižní Dakotou. Jeho nejznámějším činem je vedení v bitvě u Little Bighornu v roce 1876, kde porazil generálmajora George Armstronga Custera. Podrobnosti k prokázání příbuznosti rozebírá Eske Willerslev.
Nejbližší žijící potomek
Nový nález odhaluje, že náčelníkovým nejbližším příbuzným je LaPointe patřící ke stejnému kmeni Siouxů. Jde také o první případ, kdy byla dávná DNA použita k potvrzení příbuzenského vztahu mezi žijící a historickou osobou. Evoluční genetik Eske Willerslev z univerzity v Cambridge byl potěšen, že ke shodě došlo. Dostatečný vzorek DNA z vlasu Sedícího býka byl srovnán se vzorkem Ernieho i dalších mužů ze stejného kmene.
Do té doby se LaPointe spoléhal a odvolával na rodné a úmrtní listy, pomocí kterých vytvořil rodokmen, jenž ho se Sedícím býkem spojoval. Ale protože tyto listiny lze padělat, bylo jeho tvrzení kontinuálně zpochybňováno. „Po mnoho let zkoušelo hodně lidí zpochybnit vztah, který máme já a moje sestra k Sedícímu býkovi,“ uvedl LaPointe. Když ale washingtonské muzeum vracelo LaPointemu skalp, naskytla se možnost vyřešit věc jednou pro vždy.
Důvod pro novou metodiku
Willerslev a jeho tým strávili 14 let snahou extrahovat DNA z vlasů Sedícího býka. Jednou z hlavních komplikací byl fakt, že k ověření LaPointeho tvrzení potřebovali autozomální DNA, která je směsí obou rodičů. LaPointe totiž tvrdil, že je se slavným náčelníkem příbuzný z matčiny strany. Bohužel tento typ DNA se velmi těžce získává ze starých vzorků, které jsou ve špatném stavu. Badatelé tak museli vyvinout novou technologii, která nakonec testování umožnila.
Postup zahrnuje srovnání omezeného množství DNA ze vzorku s dalšími jedinci ze stejné populace. V tomto případě šlo o LaPointeho a další Siouxe. To genetikům dovolilo stanovit frekvenci opakujících se variací stejných genů. Následně mohli zjistit, zda mají dva jedinci takovéto stejné varianty náhodou, nebo jestli je sdílejí jen z důvodu přímého příbuzenského vztahu. Tato technika může podle nich vyřešit i další záhadné vztahy žijících a historických osob.
Řádný pohřeb Sedícího býka
Náčelník Sioxů byl zabit policií, když se ho v roce 1890 snažili zatknout, a má dva známé hroby. Jeden poblíž pevnosti Fort Yates v Severní Dakotě, kde zemřel, a jeden v Jižní Dakotě. Nikdo ovšem neví, které z míst je jeho skutečným posledním odpočinkem, protože nikdo neví, co se po jeho smrti stalo s tělem. Oba hroby jsou velmi populárními atrakcemi. Ani jedno z těchto míst však nemělo žádný význam pro Sedícího býka nebo samotné Siouxy.
Dle LaPointeho dává větší smysl Jižní Dakota, a protože je teď potvrzeným potomkem, rád by získal náčelníkovo tělo a pohřbil jej někde jinde. Nicméně je ještě potřeba, aby vědci dalším srovnáním DNA potvrdili totožnost těchto ostatků. Tým genetiků je celkově velmi nadšený, že se mohl stát součástí tohoto příběhu. Je pro ně čest, že potvrdili totožnost potomka takové osobnosti a pomohou dopřát Sedícímu býkovi důstojné spočinutí a návrat k jeho pravé rodině.
Znáte další klíčové události, kterých se Siouxové účastnili?