Poslední žena, které kat sťal hlavu: Vražedkyně Anna Mansdotter, která měla poměr se svým synem

Jednou z nejnepochopitelnějších událostí švédské kriminalistiky je případ vraždy v zemi všeobecně známé jako Yngsjömurder. Hlavní strůjkyní byla Anna Mansdotter a brutálně pří ní zabila 22letou manželku svého syna Hannu Johansdotter. Její syn Per Nilsson, zcela matkou ovládaný, se na smrti své ženy také podílel. Oba se nakonec k vraždě doznali, před katem však skončila jen Anna Mansdotter, její syn byl odsouzen na doživotí.

Po smrti manžela se matka se synem intimně sblížili

Anna se narodila v roce 1844 na jihu Švédska v obyčejné rolnické rodině. Její rodiče ji nakonec provdali za staršího muže, s nímž si založila vlastní farmu v Yngsjö, ale příliš dobře se jim nežilo. Pár měl 3 děti, ale jen jedinému Perovi se podařilo dožít se dospělosti. Manžel Anny v roce 1883 zemřel a matka se synem se o sebe museli postarat sami. V té době podle všeho začal velmi intimní vztah mezi Perem a jeho matkou.

Protože o matce a synovi začaly v okolí kolovat různé zvěsti, jeho matka mu našla nevěstu. Byla jí dcera místního okresního soudce Hanna Johansdotter. Ačkoli se Anna zpočátku odstěhovala z farmy, začala sem docházet a nakonec zde byla téměř neustále. Vztahy mezi ní a synovou manželkou byly velmi napjaté, Hanna dokonce uvažovala o rozvodu a prosila svého otce, aby jí pomohl zakázat styk manžela s jeho matkou. Ovšem ve svých snahách nakonec nebyla úspěšná.

Na konci března 1889 jeden ze sousedů začal Hannu hledat, protože ji již několik dní neviděl. Od jejího manžela se dozvěděl, že má být nemocná, ale zvědavost mu nedala a nakonec nakoukl do otevřeného sklepa, kde našel mrtvé tělo ženy. Policie nejprve zatkla Pera, ale během vyšetřování se od otce Hanny dozvěděla o problémech mezi snachou a tchyní, zaměřila se tedy i na ni. Per a Anna se nakonec k vraždě doznali, i když uváděli každý o něco jinou verzi.

Hannu srazili tyčí a pak uškrtili

Podle nejpravděpodobnější verze syn s matkou vraždu plánovali a nejprve Hannu srazili tyčí. Nejspíše Anna ji posléze uškrtila. Tělo naaranžovali do sklepa pod schody tak, aby to vypadalo, že se zabila při pádu ze schodů. Soud nakonec oba odsoudil k trestu smrti. Když ale vyšel najevo incestní vztah mezi matkou a synem a fakt, že matka Pera v podstatě ovládala, jeho trest byl změněn na doživotí a byl propuštěn v roce 1918.

Anna Mansdotter se své popravy dočkala 7. srpna 1890. V té době bylo švédským zákonným postupem popravy stětí hlavy sekerou zvanou handbila. Podle všeho se kat přesně netrefil, jelikož posmrtná maska ukazuje, že u těla zůstala spodní čelist. Anna byla poslední popravenou ženou ve Švédsku, i když ne poslední odsouzenou k smrti. Tou měla být Hilda Nilsson, ale ta před svojí popravou spáchala sebevraždu.