Ildar Garipzanov prošel několik tisíc rukopisů z období středověku. Hledal na nich drobné texty a krátké zápisky, které písaři nechávali na okrajích pergamenů.
Hodně z nich se také objevilo proto, aby si písař vyzkoušel, jestli mu funguje pero. Z toho důvodu se jimi také nikdo nezabýval podrobně. Mezi řádky a stránkami se na 1 300 let starém rukopise skrývají záblesky každodenního života středověku. A dosud je nikdo neprobádal. „Vědci nikdy tyto texty systematicky nezkoumali, takže to teď zkouším,“ prohlásil profesor Ildar Garipzanov z univerzity v Oslo ke své studii.
Prázdné stránky a zkouška nástroje
Zápisky se z většiny objevují kvůli tvarům tehdejších zápisů. Cokoli bylo totiž v době mezi roky 700–1000 zapsáno, mělo několik prázdných stránek před sebou i za sebou. Ty chránily samotný obsah rukopisu před vlhkem a opotřebením. V té době ještě nedorazil do Evropy papír a na výrobu jednoho rukopisu bylo třeba kůže 70–100 ovcí. Není tedy překvapující, že pro zápis bylo použito každé prázdné místo a prázdná stránka.
„Když se na tyto texty díváme, můžeme opravdu říct něco o kultuře raného středověku,“ podotýká Garipzanov. Odhaduje, že revize přibližně 9 000 evropských rukopisů, které se zachovaly do roku 900, nám odhalí několik tisíc těchto drobných textů. A ty nikdy předtím nebyly podrobně zkoumány. Nejde tedy jen o analýzu rukopisů a nějaké široké předpoklady. Tento projekt nám ukáže středověkou kulturu nejspíš v jiném světle.
Soupis znalostí a náboženství
Zatím nalezl čtyři rozdílné typy textů, které mniši, kněží a další písaři zapsali na okraje a prázdné stránky knih. Zapisovali praktické informace, praktickou liturgii a také poznatky z magie a lékařství. Témata se přitom často míchala, ostatně v té době byla jen krátká cesta od lékařství k náboženství a od náboženství k magii. Praktické informace se týkaly klášterů a katedrál a jejich vztahu k vnějšímu světu.
Jedním z příkladů byly zápisky mnichů odpovědných za finance. Udávaly objem obilí, které obdrželi farmáři chovající prasata, aby mohli zvířata krmit celou zimu až do jara. Liturgické zápisky zase poskytují znalosti o rozdílných rituálech, které se dostaly do církevní praxe. Doteď se badatelé dívali na formální či normativní texty. Vývoj ovšem probíhal už 100 nebo 200 let předtím, než se informace o praxi dostaly právě do oficiálních materiálů.
Bohové a démoni
Magie a náboženství jsou obvykle studovány odděleně. Ve středověku mezi nimi ovšem existovalo zcela jasné spojení. Několik textů popisuje zaříkání, volání Boha a prosby o boj proti démonickým silám a zlu, kteréžto síly do církevního učení nepatří. Garipzanov popisuje rukopis z 9. století, který obsahuje zákony z Lombardie v dnešní Itálii. Na poslední stránce je malý popis věcí, které církevní činitelé ve skutečnosti zakázali.
Jsou zde například informace o tom, jak mohou být koptské okultní nauky kombinovány s křesťanskou modlitbou k Otci, Synu a Duchu svatému. Výsledkem tohoto postupu má být amulet, který bude svého nositele ochraňovat před zlými silami. Z toho je patrné, že přestože oficiální materiály zakazovaly některé kombinace a postupy, praxe někdy vyžadovala sáhnout i k zakázaným učením, pokud bylo třeba vyřešit problém.
Magie a medicína
S náboženstvím a magií se nevyhnutelně mísila také medicína. Prakticky všechny nemoci byly viděny jako spojení se zlým duchem, bylo tedy potřeba znát správná kouzla. „Ve srovnání s literárními prameny vypráví tyto texty zcela jiný příběh tehdejšího běžného života. Průměrná délka dožití byla 40–50 let a lidé umírali velmi brzy na nejrůznější choroby.“ Vidí také paralely s tím, jak lidé v Norsku věřili na lesní duchy nebo temné anděly.
Je potom otázkou, jak proti takovým silám bojovat. Podle oficiálních textů je jen potřeba se modlit k Bohu. Jenže tyto texty mluví přímo k démonům a dalším silám. Lidé se potřebovali uzdravit – odkud pomoc přijde, už bylo vedlejší. Knihy byly velmi drahé a autor je nezahazoval, dokud nebyly opravdu poškozené. Hodně jich také obsahovalo malé kletby, které slibovaly hrozná muka každému, kdo takový svazek ukradne nebo zkusí zničit.
Jaké další reálie odlišné od oficiálních verzí středověku vás napadají?