Kníratá princezna Zahra. Kdo byla šlechtična, kvůli které mělo údajně spáchat sebevraždu hned 13 urozených mužů?

V Mauretánii považují za ošklivé ženy ty hubené. Všechny se tu proto snaží co nejvíc jíst, aby byly u mužů žádanější. Jednou z žen, které daly pojmu krása nový rozměr, byla také princezna Zahra Tádž al-Sultana z perské dynastie Qajar. Konkrétně se svou zavalitou postavou, hustým obočím a nepřehlédnutelným knírem. V rámci svého vlastního rodu byla poměrně vlivná a jde také o nejfotografovanější ženu přítomnou na dvoře perského šáha Násira al-Dína.

Ideál krásy je všude trochu jiný

Narodila se v roce 1855 a v té době byla brána za zvláště krásnou. Proto není divu, že po sňatku s ní toužily stovky mužů. Svou roli v tom přirozeně hrála také její inteligence a značný majetek. Konkrétně měla 145 nápadníků z řad vysoké šlechty – 13 z nich si dokonce po odmítnutí vzalo život. Dynastie vedla národ v letech 1785–1925. Byli tureckého původu a od moci je odstavila až dynastie Pahlavi vládnoucí do islámské revoluce roku 1979.

iZdroj fotografie: Public Domain

Jedním z mnoha králů tohoto území byl šáh Násir al-Dín. Ten vládl mezi 17. zářím 1848 – 1. květnem 1896, kdy byl zavražděn. Právě mezi jeho mnoha potomky se objevuje i princezna Zahra. Je hodně známá pro svůj atypický (pro nás) vzhled. Méně se však ví, že šlo o velmi pokrokovou ženu, která radikálně předběhla svou dobu. Byla brána za feministku a velmi bojovala za práva íránských žen.

Prolamování tabu a inspirace žen i mužů

Sama princezna byla vdaná, ale následně se rozvedla. Ze svazku vzešly 4 děti a Zahra byla také múzou básníka Arefa Qazviniho. Byla malířkou, fotografkou, spisovatelkou a jako jedna z prvních žen nosila v této zemi západní oblečení. Byla zakladatelkou Women´s Freedom Society a její život se stal předmětem mnoha bádání. Zabývali se jí jak experti místních univerzit, tak i těch zahraničních, což ji dostalo do širšího povědomí.

iZdroj fotografie: Public Domain

Zda měla opravdu oněch 145 nápadníků, není nikde doloženo. Její odvážný styl a přístup navíc inspiroval nejen ženy, ale i muže. Právě na základě inspirace její osobu se íránské ženy odvážily ke svobodnějšímu životu. K tomu patřilo i jasnější projevování citů jak na jejich, tak na pánské straně. Skoro to vypadalo, že si obě pohlaví najednou touží prohodit své role. Ona sama se provdala za ministra obrany a měla s ním celkem 4 potomky.

Rozvod a následný život v rodinném kruhu

Postupem času však uvnitř manželství došlo k neshodám. Zahra následně prolomila další společenské tabu – například přestala nosit hidžáb – a to včetně instituce rozvodu. Později se přestěhovala ke své dceři, které pomáhala vychovávat vnoučata. Její boj za ženská práva je dodnes předmětem historických výzkumů. Je pohřbena na hřbitově Zahir od-Dowleh a její role coby feministky je předmětem studií Středního východu nejen na Harvardu.

Tato univerzita získala v roce 2015 od jejích potomků rodinné fotografie, písemnosti, příběhy a anekdoty, které se staly cennou součástí archivů.