Opomíjená antika na západě Čech. Objevili jsme kolonádu, která strčí do kapsy i mnohá řecká letoviska
Na první pohled jako z antického světa, ve skutečnosti ale ze srdce Karlových Varů. Mlýnská kolonáda patří k nejpůsobivějším stavbám u nás.
Obsah článku
Dlouhá řada korintských sloupů, majestátní silueta a lázeňská atmosféra – také si myslíte, že vám právě popisujeme nějaké řecké letovisko? Ale kdeže, redakce VědaŽivě by vás dnes naopak ráda pozvala do tuzemska. Mlýnská kolonáda totiž není jen symbolem Karlových Varů, kde se fotí nejrůznější celebrity i provinční hvězdičky, ale i místem, které vás přenese do dávných časů antiky – a to bez nutnosti cestovat za hranice.
Architektonický klenot, který si zaslouží mnohem víc pozornosti.
A její návštěva rozhodně stojí za to. Dlouhá je úctyhodných 132 metrů a její střechu nese hned 124 korintských sloupů. Ano, opravdu korintských – vypadají přesně tak, jako jejich antické předlohy. Takže když pod nimi procházíte, máte pocit, že jste se ocitli někde v Athénách na legendárním Parthenonu.
Dílo architekta Národního divadla
Za návrhem stojí Josef Zítek, což je podle zjištění naší redakce ten samý architekt, který se podílel na podobě Národního divadla v Praze. Kolonádu samotnou pak navrhl v tzv. neorenesančním stylu a stavěla se v letech 1871 až 1881. A proč tak dlouho? Už tehdy totiž šlo o reprezentativní projekt, který měl Karlovy Vary posunout mezi nejvýznamnější lázeňská města Evropy. A něco takového si prostě žádá čas. Ten byl ale podle nás investován v tomto případě více než skvěle.
Zajímavostí je, že kolonáda nebyla od začátku všemi přijímána s nadšením. Některým lidem tehdy připadala až příliš monumentální, což se popravdě nedivím. Když jsem byla na místě a procházela se mezi tehdy už notně se dloužícími večerními stíny uprostřed oněch sloupů, působilo to na mě hodně majestátně. A možná i megalomansky. Ale zvykla jsem si rychle. A o ostatních to platí také. Dnes by si bez ní totiž město neuměl představit asi nikdo.
Dvanáct měsíců nad hlavou
Ale když už tam budete, byla by škoda kolonádu projít jen s hlavou skloněnou k zemi. Když ji totiž zvednete, najdete na balustrádě 12 alegorických soch, které představují jednotlivé měsíce v roce. Stojí za nimi další známí umělci, sochaři Alfred Schreiber a Karel Wilfert starší. A když se podíváte opravdu pozorně, zjistíte, že každá z postav má za sebou vlastní charakter i symboliku. Je to taková luxusní galerie pod širým nebem, kterou máte přímo nad hlavou.
Pět pramenů pod jednou střechou
Ale Mlýnská kolonáda tu není jen pro efekt. Pod její střechou najdete hned pět léčivých pramenů, včetně známého Mlýnského pramene, podle kterého také dostala své jméno. Načepujte si podle chuti – voda z karlovarských pramenů je totiž proslulá svými účinky na trávení a celkovou regeneraci organismu.