Čtyři katastrofy, které se Sovětský svaz snažil „ututlat“. Pravda často vyšla najevo až po desítkách let

Sovětský svaz byl po dlouhá desetiletí uzavřenou oblastí, ze které do světa pronikaly jen kusé informace. Svými úspěchy se chlubil rád, ale neúspěchy a katastrofy se režim snažil většinou tajit. Nejen před světem, ale i před svými obyvateli, aby u nich neztrácel důvěru. Bližší informace se na veřejnost dostaly často až po mnoha letech nebo jen ve velmi stručné verzi. Toto jsou jedny z největších katastrof SSSR, o kterých se nesmělo mluvit.

Kyštymská jaderná katastrofa

O havárii v jaderné elektrárně v Černobylu se svět dozvěděl, ale mnoho let před ní se odehrála jiná, přitom však neméně závažná. V roce 1957 v továrně Majak v Čeljabinsku-40, dnešním Ozjorsku, kde se vyrábělo plutonium pro jaderné zbraně, selhalo chladicí zařízení nádrže s radioaktivním odpadem. Následná exploze vyvrhla do vzduchu velké množství radioaktivního materiálu, který nakonec zamořil území o rozloze až 200 tisíc kilometrů čtverečních. Evakuováno bylo několik vesnic, na následky nehody zemřely odhadem tisíce lidí.

Výbuch balistické rakety

Na kosmodromu Bajkonur technici 24. října 1960 testovali nově vyvíjenou balistickou raketu R-16. Když byla téměř připravena k odpálení, nečekaně se zažehly motory druhého stupně. Ty propálily nádrže s palivem a následovala obrovská exploze. Při ní zahynul i velitel sovětských raketových sil Mitrofanov Nedělin, podle kterého je katastrofa často nazývána, a řada dalších osob. Podrobnosti o incidentu byly zveřejněny až o 30 let později. Oficiální údaje tvrdí, že si katastrofa vyžádala 78 obětí, ale je možné, že jich bylo až 126.

Zkáza celého velení tichomořské flotily

Z leningradského letiště Puškin odstartoval 7. února 1981 letoun Tu-104, na jehož palubě bylo 50 lidí. Kromě posádky tvořilo většinu cestujících velení sovětské tichomořské flotily, které se vracelo z vojenského cvičení. Stroj ale krátce po startu havaroval. Záchranáři nalezli jednoho přeživšího, ten ale při převozu do nemocnice zemřel. Vyšetřování dospělo k názoru, že po nátlaku vysokých důstojníků bylo letadlo špatně naloženo, lidé si v něm sedli jinam, než měli, a tím se narušilo těžiště stroje. Oficiálně dostali příbuzní obětí vyrozumění o nehodě až v roce 1997.

Výbuch plynu smetl dva rychlíky

Nedaleko města Aša v Čeljabinské oblasti se 4. června 1989 poškodil plynovod a plyn z něho začal utíkat do okolí. O něco později se nedaleko místa úniku na železniční trati míjely dva rychlíky plné cestujících a v tu chvíli plyn explodoval. Výbuch obě soupravy doslova smetl. Údaje o počtu obětí se různí, ale bylo jich kolem 600, z toho asi 181 dětí. Dalších 600 lidí bylo zraněno. V té době se již SSSR více otevíral světu a katastrofa navíc postihla rodiny z mnoha oblastí země. Proto ji již nebylo možné tajit.

Měly by státy katastrofy tajit, nebo se má veřejnost dozvědět vždy pravdu?

Zdroj: ScienceDirect