Badatelé pátrají už celé roky po pozůstatcích biblické Noemovy archy, tedy lodi, na které měl být zachráněn život před potopou. A teď to vypadá, že je blíž, než původně čekali.
Nepravidelný skalní útvar na hoře Tendürek poblíž hranic Turecka a Íránu totiž proporcím tohoto objektu odpovídá. Na řadě je tedy systematický průzkum s použitím moderních technologií, a to přímo na místě. To by mělo spolehlivě prokázat, jestli je útvar dílem přírody, nebo vznikl jinou cestou. Tohoto místa i uskupení si poprvé všiml Ilhan Durupinar, kapitán tureckého letectva. Bylo to už roku 1959 a badatelé se na něj zaměřují již dlouho.
Normální skála, nebo zbytky archy?
Podle některých jde pak právě o pozůstatek Noemovy archy. Konkrétně američtí a turečtí specialisté z projektu Noah´s Ark Scans tu provádějí monitoring s použitím pokročilých 3D skenovacích nástrojů. A tvrdí, že rozměry skály opravdu odpovídají biblické struktuře. Celý útvar je dle jejich popisu dlouhý asi 150 metrů, což by biblické arše přibližně odpovídalo. Mnozí geologové však tento i další argumenty odmítají, hlavně vzhledem ke složení.
Objekt na hoře Tendürek totiž v první řadě neobsahuje žádné úlomky dřeva, z něhož byla bájná archa vyrobena. Krom toho namítají, že i příroda dokáže celkem bez problémů vytvořit mnoho zajímavých a současně naprosto nepravidelných struktur. Hora na hraničním území také neodpovídá samotnému biblickému poselství. Jde totiž o štítovou sopku, která by mohla pro případnou posádku archy představovat významné nebezpečí.
Jaké metody badatelé použili?
Během výzkumu skalní formace bylo použito už zmíněné 3D skenování. To analyzuje objekt a získává údaje o tvaru, vzhledu i dalších vlastnostech. Z nich tak počítač generuje digitální trojrozměrný model. „Dostupnost vysoce kvalitních snímků je naprostým základem pro zlepšení naší schopnosti analyzovat a shromažďovat informace o našem kulturním dědictví. Standardním médiem jsou 2D fotografie, ale v blízké budoucnosti budou 3D modely normou.“
„Dostupnost 3D modelů také otvírá obrovskou škálu dalších aplikací. Ty mohou dále zlepšit naše možnosti pro analýzu, rozpoznávání a porovnávání uměleckých děl s dalšími kulturními prvky,“ napsali italští badatelé Paolo Cignoni a Roberto Scorpingo o metodě už v roce 2008. Specialisté z Noah´s Ark Scans využívají také metody elektrické odporové tomografie a rovněž georadar s velkým hloubkovým rozsahem. Výzkum se provádí podél objektu.
Metodika pro neinvazivní vstup
„Před zahájením měření je třeba do přístroje zadat příslušné údaje o geometrii měřící rozteče, délce rozteče a akvizičních parametrech. Nástroj také dovoluje ověření správného elektrického kontaktu se zemí (tedy správné uzemnění). Ke kontrole kvality dochází průběžně během celého měření,“ popisuje tuto konkrétní techniku web GeoSpectrum. Pozemní radar je pak mobilní geofyzikální metoda s vysokým rozlišením.
Spočívá v emisi elektromagnetických vln. Přístroj měří frekvence v rozsahu krátkých až ultrakrátkých radiových vln. Shromážděné údaje pak sestavuje speciální program. Jeho výstupem je obrázek s kompletním průřezem testovaným objektem. Všechny zmíněné techniky dovolují zcela neinvazivní zkoumání prakticky jakýchkoli archeologických objektů. Následně lze také kontrolovat veškerá poškození při přímém fyzickém vstupu.
Kde se podle vás archa skutečně nachází?
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 16222
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 20389
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 19889
