Vikingové jsou velmi vděčnou rekvizitou i námětem pro filmy, hry a seriály. Akorát je máme zafixované naprosto chybně

Populární kultura udělala z Vikingů divoký národ s několika neodmyslitelnými atributy. Jenže ty jsou jen výtvorem různých autorů, s historií mnoho společného nemají.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Kultovní filmy, počítačové hry i četné seriály utváří náš obraz o tomto národu po dlouhou dobu. A pokud je historická epocha nebo osobnost určitým způsobem ztvárněna na obrazovce, veřejnost si toto zpodobnění obvykle zafixuje jako historicky přesné. Nebo minimálně odpovídající. Vikingové jsou tímto průmyslovým odvětvím představeni jako divoký národ lidí, kteří neholdovali hygieně, zaplétali si vlasy, a hlavně nosili přilby s rohy.

V první řadě zapomeňte na přilby

První případ, kdy se Viking někde objevil s rohatou helmou, pochází z roku 1825 a šlo o ságu o Frithiofovi. Skandinávští válečníci nosili helmy velmi zřídka. Obvykle neměli na hlavě nic, pokud ano, šlo o jednoduché kožené čapky nebo stejně jednoduché kovové helmy. Rohy používali, ale odděleně coby nádoby na pití hlavně během hostin. Krom toho na rohy troubili, což byla forma komunikace například mezi loděmi nebo vojenskými oddíly.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Archeologové objevili v četných hrobech nástroje sloužící hlavně k péči o tělo. Šlo o pinzety, hřebeny, a dokonce čistítka na uši, případně nástavce na čištění zubů. Anglický kronikář John z Wallingfordu je dokonce popsal jako velmi udržované lamače srdcí. Podle něj se tito muži pečlivě česali každý den, myli každou sobotu a často měnili oblečení. Vousy Vikingů mohly mít nejrůznější délku, vždy byly ale pečlivě pěstěné. Zkrátka muži „jako ze škatulky“.

Copánky a otázka tělesné výšky

Muži měli poměrně dlouhou ofinu, vlasy vzadu na hlavě však udržovali krátké. Pro sestřihy vlasů dokonce existovaly už tehdy módní trendy. Například světlovlasí muži byli na severu Evropy považováni za velmi atraktivní. Proto si tmavovlasí často odbarvovali jak vlasy, tak i vousy. Výživa v tehdejších časech nebyla příliš kvalitní, což se odrazilo i na růstu. Děti rostly pomaleji než dnes a lidé obecně nedosahovali výrazné výšky. Těla pak tvarovala práce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Každodenní dřina ovšem způsobovala všem zdravotní problémy, většinou se to týkalo hlavně kloubů a zubů. Tváře mužů i žen vypadaly dosti podobně, mužské měly ženské rysy a naopak. I proto je pro archeology často obtížné určit pohlaví, pokud naleznou hrob s ostatky Vikingů. Muži i ženy navíc používali speciální řasenku zvanou kohl. Nejen, že byla považována za zkrášlující prvek, ale taky chránila oči před ostrým sluncem či odrazy od sněhu.

Ne každý Seveřan je Vikingem

Norsko rozlišuje dvě slova – Viking a Vikingr. První znamená nájezd, druhé nájezdník. Anglosaský svět má podobné slovo „wicing“. Původně se vztahovalo na piráty, časem tak začali být ale označováni hlavně norští nájezdníci. Z toho plyne, že ne všichni Skandinávci jsou zároveň Vikingové. Společensky šlo o mladé lidi, kteří se vydali na výpravu za bohatstvím, zkušenostmi a dobrodružstvím. Z nich se následně stali ti Vikingové, které známe.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Proto taky neexistuje nic jako centrální vláda Vikingů a nejsou jen ve Skandinávii. Archeologové totiž jejich stopy nalézají napříč celým světem. Tam se ovšem nejspíš nevypravovali na pověstných lodích s dračími hlavami. Jediným důkazem tohoto tvaru je graffiti v Istanbulu, které znázorňuje malou flotilu takových loděk. Skutečná loď, která měla nejspíš kovový nástavec na hlavu tohoto typu, se našla v Dánsku.

Jen lupiči a nájezdníci bez stálého domova

Vikingové jsou proslavení hlavně jako brutální nájezdníci, kteří vyplenili jakékoli místo, u nějž jejich lodě přistály. Nejznámějším příkladem je ostrov Lindisfarne na severu Anglie, kde přepadli místní klášter. Zničili tamní knihovnu a odnesli si spoustu cenností. Jenže většina jejich plaveb byla za účelem obchodu, cestování a objevování. Vypravili se nejen do Evropy, ale také do Ruska, Asie a některých končin v Africe. Jejich stopy jsou i v Severní Americe.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Z toho plyne také to, že Vikingové objevili Ameriku už někdy v 11. století, tedy dlouho před Kryštofem Kolumbem. Jejich životní styl zahrnoval jak četné výpravy, tak i usedlý způsob života. Tento náhled archeologů na Vikingy se ovšem začal ujímat až ve 2. polovině 20. století. Tehdy byly nalezeny velmi zachovalé domy, oblečení, šperky a podobné vybavení. Vikingové byli zkrátka velmi přizpůsobiví.

Kterým omylům jste sami dlouho věřili?

Zdroj: The Franklin Institute

Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Ladislav Podešva
Autor článku

Ladislav Podešva

Zobrazit další články