Čeho se nejvíce báli Vikingové, kteří drželi na uzdě polovinu tehdejšího světa? Nebyl to ani Thor, ani Ódin

Byli to právě oni, kdo mezi prvními dosáhli břehů Ameriky a usadili se v drsných podmínkách Grónska a Islandu. Neocenitelně tak přispěli k vytvoření slovanského knížectví a Kyjevské Rusi. Legendy často opěvují jejich sílu, odvahu a nebojácnost. Bylo to ale opravdu tak? A pokud ne, koho nebo čeho se lidé těchto národů opravdu báli. Strachovali se jako Galové, že jim nebe spadne na hlavu? Nebo snad měli největší obavy z bohů?

Runový kámen v Röku

Ve švédské obci Rök ve správním území Östergetland jižně od Stockholmu se nachází kámen s vytesanými symboly. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že se na něm nachází nejdelší v současnosti zachovalý a známý runový nápis. Sestává ze 762 znaků. A vědci naprosto jistě vědí, že autorem textu byl jistý Varin, skandinávský runový mistr. Vyrobil ho kolem roku 800–820 na památku svého zesnulého syna.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kámen o hmotnosti 5 tun byl nalezen ve zdi kostela v obci Rök. Runy se nachází na všech pěti stranách bloku. Až donedávna ale nebyli badatelé schopni většinu těchto symbolů rozluštit. Řada vědců začala tento artefakt pro jeho jedinečnost studovat. Poměrně dlouho věřili, že na bloku je uvedeno jméno Theodorika Velikého, legendárního vládce Ostrogótů, který žil v letech 454–526.

Tři živly a předzvěst konce světa

Tento mocný panovník dokázal sjednotit většinu Baltu, Pyrenejského poloostrova a také Itálii včetně Sicílie do jednoho státu a sám Varin se považoval za jeho přímého potomka. Bo Ralph, uznávaný lingvista, však v roce 2007 označil výklad jména Theodorik na kameni za chybný. Okamžitě tak začala nová verze dekódování. Nejnovější výzkumy ukazují, že fragment ve skutečnosti vypráví o hrozícím nástupu kruté zimy, předehře Ragnaroku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zrodil se mýtus o studeném konci světa, kterého se báli i ti nejodvážnější Vikingové. Žádný z válečníků se nemohl postavit přírodním silám. Skupina badatelů zkoumala dobu, ve které autor nápisů žil. Našli tak ještě více důkazů o tehdejším strachu lidí před klimatickou katastrofou. Existovaly nejméně tři přírodní jevy, které tehdy považovali lidé za předzvěst čehosi zlověstného a nanejvýš smrtícího. A před živly nebylo úniku.

Sluneční bouře a hladomor

V roce 775 došlo k nejsilnější sluneční bouři, jakou vědci znají. Nebe nad severní polokoulí získalo rudý nádech. Takovou barvu si tehdejší lidé nejspíš spojili s krví, což lze stěží vykládat jako dobré znamení. A nepletli se, protože následující roky byly mimořádně chladné, suché, a tím pádem bez úrody. To v regionu vedlo k mohutnému hladomoru. V roce 819 pak došlo k úplnému zatmění Slunce a ve Skandinávii nastalo těsně po svítání.

Badatelé se proto domnívají, že všechny tyto jevy vedly Varina právě k úvahám nad možným koncem světa. Proto tyto myšlenky vytesal do kamene. Navzdory skutečnosti, že historie skandinávských kmenů je poměrně známá, existuje stále několik prázdných míst. Po prokázání jejich objevení Ameriky už před Kolumbem by se zdálo, že již nemají co skrývat. Jenže nová bádání nás opět vyvedou z omylu a nejspíše nebudou poslední.

Jaké příběhy Vikingů máte nejraději?

Zdroj: ScienceNews