Jsou 30. léta 20. století a Budapeští se šíří epidemie sebevražd a město se ji snaží zastavit zvláštním způsobem: zřízením „Klubu úsměvů“, kde se lidé učí znovu smát.
Možná si ze školních let pamatujete z hodin češtiny knihu Utrpení mladého Werthera, po jejímž vydání se v Německu prudce zvedla vlna sebevražd. Obdobný příběh má i Maďarsko. S tím rozdílem, že za dramatickým nárůstem dobrovolného odchodu ze světa nestála kniha, ale píseň. Ještě podivnější je ovšem to, co následovalo, aby se sebevraždám zabránilo. Město se všemožně snažilo lidem navrátit optimismus, a tak vznikl Klub úsměvů.
Reakce na velkou vlnu sebevražd
Po první světové válce zachvátila Budapešť tragická epidemie sebevražd, kterou údajně způsobila populární píseň Smutná neděle. Ještě podivnější než nezvyklé množství sebevražd ovšem bylo, jak se město snažilo proti problému sebevražd bojovat. Dne 17. října 1937 vydal list Sunday Times Perth článek právě o situaci v Budapešti.
Město sebevražd se stává městem úsměvů
„Ačkoli je Budapešť magnetem pro turisty z celého světa, pro své obyvatele je již několik let známá jako Město sebevrahů. Budapešť po válce těžce utrpěla a nepříjemnou publicitu jí dělá množství případů sebevražd, k nimž na jejím území každoročně dochází. Některé z nich byly údajně inspirovány budapešťskou písní Smutná neděle. Ať už je to jakkoli, počet sebevražd je v Budapešti rozhodně velmi vysoký.
Oblíbenou metodou většiny budapešťských melancholiků je utopení, u mostů jsou proto rozmístěny hlídkové čluny, jež zachraňují občany, kteří hledají útěchu v temných vodách Dunaje. Nyní byl však proti sebevražednému šílenství otevřen Klub úsměvů. Původně ho založili spíše jako žert profesor Jeno a hypnotizér Binczo, ale myšlenka se ujala.
Organizátoři pořádají pravidelnou výuku a zaručují, že budou učit Rooseveltův úsměv, úsměv Mony Lisy, Clarka Gabla, Dicka Powella, Loretty Youngové a různé další typy. Přičemž sazby se liší podle potíží, s nimiž se zákazníci potýkají. Jeno tvrdí, že díky metodám používaným v jeho škole a díky lepším obchodním podmínkám v Budapešti se úsměv stává populárním, a doufá, že zanedlouho se název Budapešti změní na Město úsměvů,“ napsali ve vydání Australian Sunday Times Perth ze 17. října 1937.
Skutečnost, či obrovský hoax?
Dodnes se přesně neví, zda byly sebevraždy skutečně způsobeny písní Smutná neděle a zda Klub úsměvů opravdu existoval. Pravdou je, že město se snažilo proti sebevraždám bojovat všemi možnými prostředky včetně klaunů v ulicích a přerušováním rádiového vysílání kvůli vyprávění vtipů.
V souvislosti s písní Smutná neděle vzniklo několik městských legend, protože ve 30. letech 20. století dosáhl počet sebevražd v Maďarsku vrcholu a zprávy v tisku je spojovaly právě s touto písní. Existovaly také historky o tom, že rozhlasové stanice píseň zakázaly, ale prokazatelně to udělala pouze BBC s verzí Billie Holiday v roce 1941, která údajně škodila válečné morálce.
Jak si zvedáte náladu vy, když se cítíte sklesle?