Proč skončili lovci mamutů: Nebylo co lovit, zdrojů bylo úplné minimum

Lovci a sběrači obývali naši zemi zhruba před 50 tisíci lety. Podle archeologických nálezů byli dobře živení a vedli spokojené životy. Tato éra však měla brzy skončit.

lovci a sběrači i Zdroj fotografie: Pierre Barrère / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Lovci a sběrači – tak bývají označováni první lidé, kteří náš kontinent obývali před desítkami tisíc let. Obývali rozsáhlé území mezi Dunajem a severským ledovcem, po kterém neustále putovali za potravou. Příhodné podmínky k životu jim přitom poskytovala oblast dnešní Moravy. Podle archeologických nálezů se jednalo o dobře živenou civilizaci, která rozhodně neměla nouzi o jídlo. Období blahobytu však mělo jednou skončit.

Lovci a sběrači v Evropě

V době, kdy bylo klima na Zemi značně studenější, než jak ho známe dnes, obývali náš kraj takzvaní gravettienci, pro které se vžil název lovci a sběrači. Vedli převážně kočovný život, během kterého téměř bez přestání táhli za stády sobů, divokých koní a především mamutů. Stejně jako zvířata i lidé se tak zdržovali v blízkosti velkých říčních toků a na úpatích kopců.

O jejich historii toho víme jen málo. Veškerá naše znalost tohoto období pramení z archeologických nálezů. Své obydlí si většinou stavěli ze dřeva a kostí, stěny a střechu následně vyplňovali drny a hlínou. Základním prvkem interiéru pak bylo velké centrální ohniště. Kromě místa na spaní pak každé obydlí mělo místo ke skladování masa a kůží.

lovci a sběrači
iZdroj fotografie: Skinner Prout. / Creative Commons / CC BY-SA
Obydlí stavěli z kostí a dřeva, stěny vycpali trávou a drny.

Obchod i čilá komunikace

Lovci a sběrači se většinou zdržovali v tlupách, které obvykle čítaly okolo deseti lidí. Nebylo však výjimečné, že sem tam došlo k propojení dvou nebo více takových tlup. Většinou se tak dělo za účelem lovu na mamuty, které nebyly pro tehdejší lidi tak časté, jak se obecně věří. Lovy na mamuty se pořádaly pouze párkrát do roka a ve zbylém čase se zaměřovali na lov menší zvěře, jako jsou třeba zajíci.

Podle všeho probíhal mezi jednotlivými tlupami i velmi čilý obchod. Často si tak mezi sebou vyměňovali suroviny, nástroje nebo kamenné výrobky. Důkazem takového obchodu je například Willendorfská venuše, kterou archeologové našli v rakouském Aggsbachu. Vápenec, ze kterého byla vyrobena však pochází ze 150 kilometrů vzdálené Stránské skály u Brna.

Mamuti a další velká zvířata žili o tisíce let déle, než se vědci domnívali. Nový výzkum DNA ukazuje, že za jejich zánik nemohou lidé

Zánik lovců mamutů

Archeologické nálezy dokazují, že lovci a sběrači vedli poměrně bohaté a poklidné životy. Nálezy zubů dokazují, že byli dobře živeni a také nálezy kyprých Venuší dokazují, jaký ideál krásy a plodnosti uctívali. Ve své době měli dostatek zdrojů, které však s rozšiřující se populací začaly docházet. Lidé se tak museli novým podmínkám přizpůsobit, a tak se z kočovných lovců a sběračů postupně stávali usedlíci, kteří začali chovat vlastní zvěř a pěstovat plodiny.

Diskuze Vstoupit do diskuze
95 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články