V již zaniklém americkém vydání Vidette-Messenger of Valparaiso se 5. srpna roku 1948 objevila fotografie. Nešťastná matka na ní nabízí „Čtyři děti na prodej“.
Sama v pokročilém stádiu těhotenství stojí na schodech za nimi a zakrývá si před fotografem obličej. Mnoho čtenářů magazínu, kteří snímek spatřili, mělo za to, že je inzerát zinscenován. Realita se ovšem ukázala být mnohem horší než veškeré myslitelné spekulace. Tyto děti a jejich dosud nenarozený bratr byli ve skutečnosti prodáni. Během roku 2015 vyšla ve Spojených státech celá série článků o rodinách s dětmi, které ve 40. a 50. letech prožily krizi.
Krize amerického snu
Tento příběh se stal v jedné takové rodině. Snímek, který svým cynismem dodnes vyráží dech, pořídil zcela náhodný novinář. Spatřil je sedět na schodech na jednom dvorku v Chicagu. Před nimi byla na kartonu velká reklama „4 děti na prodej“. V pozadí snímku byly 4 zcela nedětské tragédie. Informace z roku 1948 uváděla, že rodiče dětí, Ray a Lucille Chalifuksovi, se rozhodli své děti prodat, protože nebyli schopni zvládat své finanční problémy.
Otec rodiny, řidič nákladního auta, přišel o práci jen pár měsíců před vznikem snímku. Jeho žena Lucille neměla kvůli těhotenství vůbec šanci práci najít. Rodině tak hrozilo vystěhování, a manželé se proto rozhodli řešit svoje problémy takto jednoduchým postupem. Šestiletá Lana, pětiletá RaeAnn, čtyřletý Milton a dvouletá Sue Ellen se stali skutečným zbožím. Snad matka doufala, že prodejem se děti vyhnou hladovění?
Skoro jako prodej do otroctví
Čtenáři ovšem – podle zjištění žurnalistů – začali rodině po uveřejnění snímku v bezvýchodné situaci pomáhat. Někdo byl připraven poskytnout přístřeší, jiný zaplatit účty, pokud děti zůstanou s rodinou. Reakce manželů je nejistá. Každopádně dva roky po zveřejnění snímku byly všechny čtyři děti v nových rodinách. Lucille se již provdala za jiného muže. V srpnu 1950 dorazili k Lucille John a Ruth Zoetemanovi a koupili RaeAnn za pouhé 2 dolary.
Milton se se sestrou nechtěl rozloučit, Zoetemanovi jej tedy koupili také. Hned první dny jejich pobytu u nové rodiny se změnily v noční můru. Sedmiletá dívka a šestiletý bratr upadli do otroctví. Nový „otec“ jim to hned řekl, děti však takové slovo neznaly, tak se ani nebály. Záhy musely pracovat na poli od rána do noci. John je ve stodole připoutal řetězem a používal fyzické tresty. Oba dostali také nová jména, RaeAnn se změnila v Beverly a Milton v Kennetha.
Lana, Sue a Bedford
Osud nejstarší dívky zůstal neznámý, podle některých zdrojů zemřela v roce 1998 na rakovinu. Sue, nejmladší dívka na fotografii, zemřela v roce 2013, trpěla rakovinou plic. O svém životě po adopci moc nemluvila, své matce ale přála, aby uhořela v pekle. Nezdá se, že by její život byl právě šťastný. Jediný šťastný osud potkal nejmladšího syna, kterého adoptoval úžasný manželský pár, konkrétně manželé McDanielovi.
Neměli vlastní děti a vychovávali ho tedy jako vlastního, dostal jméno David. Žil poblíž farmy Zoetemanových, a když se dověděl o místě pobytu svých sourozenců, začal je navštěvovat. Oba pustil na svobodu, nicméně jim nemohl víc pomoci. V šestnácti letech utekl z domova a přidal se k armádě. Chtěl opět spojit všechny své sourozence, během hledání však zjistil, že Lana už nežije a Sue je smrtelně nemocná. Aktuálně žije David ve Washingtonu a pracuje jako řidič.
Jaké podobné případy vás napadají?