Požár katedrály Notre Dame odhalil tajemství skryté 800 let. Stavitelé používali jakési „sponky“

Po ničivém ohni totiž uvnitř objevili zcela nové prvky této stavby. Už jsou to 4 roky – hořelo v roce 2019 – a většina lidí to vnímala jako obrovskou tragédii. Experti však v této katastrofě dokázali najít i několik pozitiv. Dostali se totiž pořádně ke studiu architektury této budovy. Dnes tak o „Matce Boží“ víme mnohem více, než bylo kdy předtím možné. A jeden z nálezů archeology opravdu překvapil. Konkrétně se jednalo o technologii budovy.

První stavba se skobami

Jejich bádání totiž odhalilo, že kamenné bloky stavby byly upevněné pomocí železných skob. Velmi to připomíná papíry pospojované sešívačkou. Historiky zarazila skutečnost, že v 60. letech 12. století, kdy se se stavbou katedrály začalo, nebyla taková technika vůbec nikde k vidění. Zjednodušeně řešeno byla Notre Dame de Paris první budova na světě postavená pomocí „železného skeletu“. To samozřejmě celé stavbě přinášelo několik výhod.

Dle badatelů poskytují tyto kovové konzole mnohem stabilnější konstrukci, stejně jako spolehlivost oblouků v blízkosti dvou dvojčat o výšce 69 metrů. Studie z časopisu PLOS One zmiňuje, že bez tohoto postupu by lidé tehdejší doby rozhodně nebyli schopni postavit něco tak mohutného. Katedrála by se už během stavby jednoduše zhroutila. „Když jsme studovali gotické kostely té doby, v žádném z nich nebylo během stavby použito železo.“

Změna ve vnímání tehdejších stavitelů

„Věříme, že to byly právě tyto skoby, tedy vzpěry, které stavitelům dovolily vyhnat stavbu katedrály do tak ohromující výšky,“ uvádí Maxime L’Héritier, profesor historie na univerzitě v Paříži. Nalezené spony mají délku 50 centimetrů, zatím bylo analyzováno 12 tyčinek. Badatelé uvádí, že nebyly použity v celé konstrukci. Nachází se pouze tam, kde bylo při stavbě potřeba dodatečné vyztužení stavebních prvků. Mění to tak vnímání architektů.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dříve totiž odborníci nepovažovali architekty z 11. století za tak pokročilé. Stavba Notre Dame začala v roce 1163, tedy před více jak 8 staletími. Po etapách pokračovala po následujících 300 let. Aktuálně se podle zahraničních médií zabývají restaurací celé sakrální stavby každý den tisíce odborníků. Odhady uvádí, že instalace věže započne během roku 2023 a celková rekonstrukce si vyžádá asi další 2 roky.

Výhled do budoucna

Pro návštěvníky a ostatní služby by měla být otevřena v prosinci 2024. Oznámil to alespoň generál Jean-Luis Georgelin, který je za obnovu budovy odpovědný. Česky je označována jako katedrála Panny Marie nebo chrám Matky Boží. Jde o gotickou katedrálu stojící na východní polovině pařížského ostrova na řece Seině. Patří římskokatolické arcidiecézi, její stavba probíhala v letech 1163–1345. Patří k významným památkám středověku.

Důvodem je hlavně její unikátní přechod od pozdně románské ke gotické architektuře. Proslulost získala také použitím vnějších opěrných oblouků obvodových zdí, její průčelí zdobí mnoho soch. Přední věže měří 69 metrů. dne 15. dubna 2019 ji zachvátil oheň, který zničil historický krov a sanktusovou věž. Ta ovšem vznikla v polovině 19. století jako náhrada za původní středověký sanktusník. První byl na stejném místě postaven ve 13. století.