V Egyptě se našla další hrobka plná tajemství. Kvůli luxusním artefaktům se jí začalo říkat „královská“

Město Berenice bylo založeno faraonem Ptolemaiem II. asi v roce 300 před Kristem. Původně se jednalo o malý přístav, který se však postupně rozrůstal. V 1. století se působením Římanů – kteří tehdy nad Egyptem vládli – stalo město důležitým centrem zaoceánského obchodu. Tato cesta tak propojovala Afriku, Indii a Střední východ. Samotná objevená hrobka je pak zcela unikátní ve všech svých vlastnostech.

Hrobka místních velmožů

První zajímavostí je, že nejde o hrobku s jedním tělem, ale hned se sedmi kostrami. Podle vědců se jedná o zástupce místní elity. Mrtví jsou přitom pohřbeni v atypické pokřivené poloze s nohami na hrudi. „Toto rozhodně není přirozené postavení,“ konstatuje vedoucí skupiny Dr. Mariusz Gwiazda z Centra středomořské archeologie na univerzitě ve Varšavě. Způsob pohřbení vede k závěru, že nejde o Egypťany ve smyslu, v jakém jsou nám známí.

Podle Gwiazdy popsal Agatharchides z Knidu ve 2. století před Kristem soubor pohřebních zvyků kmenů Východní pouště. Jeden z postupů zahrnoval právě vázání lana kolem mrtvého těla, což poskytlo onu zkřivenou pozici. Vědci zatím nedovedli upřesnit, zda bylo sedmero mrtvých pohřbeno ve stejnou dobu, nebo postupně. Nelze však pochybovat, že šlo ve všech případech o významné osoby, což dokazuje i množství luxusních artefaktů.

Předměty místní i velmi přespolní

Mezi těmi se objevují nejen lokální výrobky, ale i věci dovezené ze vzdálených končin. To jejich hodnotu – i hodnotu nálezu – ještě dramaticky navyšuje. Jsou tu tak krásné šperky, jejichž materiál pochází z území dnešního Pákistánu, Indonésie nebo Indie. Šlo především o karneol a onyx. Mrtvé navíc na jejich poslední cestě provázely stříbrné prsteny i náušnice, případně náramky ze slonoviny. Styl prstenů byl typický pro kmeny této oblasti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Badatelé objevili i obětní plochu s miskami a oltář s kadidlem. Hned vedle ležely ovčí a kozí kosti, stejně jako několik amfor otočených dnem vzhůru. Tato pozice nasvědčuje vyprázdnění nádob právě během rituálů. Už dříve byly objeveny velmi podobné hrobky ze stejného období. Šlo o nálezy během vykopávek v oblasti nejmocnějších států starověku – Núbie a Horního Egypta. A právě v těchto lokalitách se tomuto typu pohřbu říká královský.

Nomádský kmen na východ od Nilu

Berenická hrobka pochází ze 4.–6. století, je stará tedy asi 1 500 let. Tehdy bylo město osídleno Blemmyi, kteří byli nezávislí na moci dalších středomořských říší. Šlo o málo známý kmen núbijských nomádů. Obývali kopce Východní pouště a v době od 4. do 6. století ovládali území na východ od Nilu. Tedy od dnešní Etiopie až po Berenice. „Jejich pohřební zvyky jsou stále zahaleny tajemstvím a tuto mezeru je třeba vyplnit,“ vysvětluje Gwiazda.

Do které pohřební komory Egypta byste se chtěli podívat?

Zdroj: ScienceNews