Druhý Mengele z Osvětimi: Gynekolog hledal způsob, jak levně a rychle sterilizovat ženy. Při experimentech trpěly a umíraly

Zvěrstva páchaná na vězních v Osvětimi lékařem Josefem Mengelem jsou všeobecně známá a jsou synonymem neetického lékařského chování. Ovšem méně známá je skutečnost, že Mengele nebyl jediný, kdo nelidské pokusy na zdejších vězních prováděl. Doslova ďáblem se pro mnohé zdejší vězněné ženy stal gynekolog Carl Clauberg. Jeho cílem bylo zjistit, jak by bylo možné ženy hromadně, rychle a levně sterilizovat. A rozhodně se při svých pokusech ničeho neštítil.

Ženy nevhodných národů neměly mít děti

Režim nacistického Německa byl připravený se doslova zbavit ras považovaných za podřadné. Židy nebo Romy posílali nacisté přímo do koncentračních táborů a plynových komor, ale to neměla být jediná metoda, jak se nechtěných skupin obyvatel zbavit. Další sice neměly být zabity, ale Němci jim plánovali zamezit v plození dětí, tedy vzniku dalších generací. K tomu samozřejmě potřebovali metodu vhodnou pro masové využití.

Jejím nalezením byl pověřen gynekolog Carl Clauberg a k dispozici mu byly ženy v bloku 10 v koncentračním táboře v Osvětimi. Lékař se metody sterilizace například za pomoci hormonů nebo rentgenového záření snažil dosáhnout již ve 30. letech, ale nyní potřeboval najít něco mnohem efektivnějšího. Po skončení války mnohé ženy vzpomínaly, že jeho pokusy byly doslova peklo. Z asi 700 žen, které se mu dostaly pod ruku, jich mnoho zemřelo.

iZdroj fotografie: Uživatel VbCrLf / Creative Commons / CC BY-SA

Úkol dostal přímo od Heinricha Himmlera v roce 1942, do tábora se přistěhoval v prosinci tohoto roku. Zkoumal především způsob, jak ženy sterilizovat prostřednictvím formaldehydu vstříknutého do dělohy, což byl velmi bolestivý způsob, ale ženy při něm nedostávaly žádná anestetika. Prvních 12 pacientek údajně bylo klinicky sledováno, ale ostatní si lékař doslova bral jako na běžícím páse. Některé věřily, že jako účastnice pokusů mají šanci přežít, ale později zjistily, jak hluboce se mýlily.

Z ordinace Clauberga se ozýval nelidský křik

Přeživší ženy po válce vzpomínaly, že o to, co se s ženami stane, se Clauberg příliš nestaral, byly pro něho jen pokusnými králíky. Údajně i mnozí strážní z SS se opakovaně ptali, co se v jeho ordinaci děje, že ženy tak hlasitě křičí bolestí. Ačkoli mnohé z nich zemřely, Clauberg tvrdil, že na metodu sterilizace přišel. Podle něho by lékař s asistenty mohl za den připravit o možnost mít děti až tisícovku žen.

Na konci války lékaře zajala Rudá armáda a byl v SSSR odsouzen k 25 letům vězení. V roce 1955 byl ale propuštěn a dostal se do Spolkové republiky Německo, kde dokonce začal znovu vykonávat praxi. Svými pokusy se dokonce vychloubal, což nakonec neuniklo veřejnosti. Krátce po svém návratu do Německa byl opět zatčen. Soudu se ale nedožil, protože v roce 1957 zemřel.