Horolezci míjejí mrtvolu v zelených botách 350 metrů pod vrcholem Everestu. Po 30 letech DNA odhalila, komu tělo patří

Na severovýchodním hřebeni Everestu, v nadmořské výšce kolem 8 500 metrů, leží v mělké skalní dutině tělo muže v neonově zelených botách. Tři desetiletí ho svět znal jako Cchwanga Paldžora. Nebyl to on.

Foto: Luca Galuzzi / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Indický vládní tender na vyzvednutí ostatků, zveřejněný v létě 2026 na portálu e-procurement, pracuje s jiným jménem: Lance Naik Dordže Morup, příslušník Indo-Tibetan Border Police z Ladaku. Dokument ho výslovně označuje jako „Green Boot“. Tím se oficiálně přepisuje identita jednoho z nejslavnějších těl na planetě, a zároveň se ukazuje, jak snadno se na Everestu z neověřeného předpokladu stane na dekády přijímaný fakt.

Orientační bod ze zóny smrti

Na severní, tibetské straně Everestu je nad osmi tisíci metry překvapivě málo výrazných bodů, podle kterých lezec pozná, kde přesně je. Skalní dutina s tělem v zelených botách Koflach se proto stala neformálním checkpointem. Horolezci hlásili do základního tábora vysílačkou, že „dorazili ke Green Boots“. Někteří se v jeskyni krátce kryli před větrem, jiní u ní odhadovali zbývající čas k vrcholu, zhruba 350 výškových metrů.

Tělo tam leží od 10. května 1996, kdy bouře na severním hřebeni zabila tři členy expedice ITBP. Všichni tři patřili ke stejnému vrcholovému družstvu. Jeden z nich (podle třicet let opakované verze Cchwang Paldžor) zůstal viditelný přímo na trase. Ostatní dva zmizeli výš.

Archiv, který nikdo nečetl

Nejpozoruhodnější na celém příběhu není samotná změna jména. Je to fakt, že alternativní verze existovala od začátku.

P. M. Das, zástupce vedoucího expedice ITBP, publikoval v roce 1997 v Himalayan Journal podrobnou rekonstrukci tragédie. Napsal v ní dvě věci, které se do everestovského folkloru nikdy neprosadily:

• Paldžorovo tělo nalezeno nebylo.
• Dordže Morup byl po bouři spatřen a později nalezen pod balvanem blízko Campu 6, tedy v sestupové linii odpovídající poloze Green Boots.

Dasův text vyšel v respektovaném horolezeckém periodiku. Přesto veřejné vyprávění zafixovalo jinou verzi, spojilo zelené boty s Paldžorem, a ta se pak desítky let přebírala v knihách, dokumentech i na webech. Nikdo ji systematicky neověřoval, protože ve výšce 8 500 metrů se forenzní práce nedělá snadno a mrtvý na Everestu nikomu nechybí tak hlasitě, aby si vynutil opravu.

Co říkají dokumenty z roku 2026

Indická vláda v červnu 2026 vypsala tender na druhou fázi operace zaměřenou na vyzvednutí ostatků Dordže Morupa, označeného jako „Green Boots“. Podle Tribune India operace počítá s týmem minimálně šesti zkušených šerpů, časovým oknem do října 2026 a repatriací ostatků do Dillí.

Dokumenty odkazují na dřívější ověřovací postup, na jehož základě stát změnil evidovanou identitu. Přesný protokol (typ vzorku, laboratoř, srovnávací materiál) ale veřejně dostupný není. Text syndikovaný BBC z srpna 2026 dokonce uvádí, že finální potvrzení DNA má přijít až po snesení těla. Obě verze vedle sebe stojí nekonzistentně. Jisté je zatím jen to, že indický stát přestal pracovat se jménem Paldžor a začal pracovat se jménem Morup.

Zmrzlé tělo ve výstroji může vážit kolem 200 kilogramů. Severní strana nemá možnost rychlé helikoptérové evakuace jako nepálská jižní trasa. Pro šerpy, kteří by operaci prováděli, to znamená práci v zóně smrti s reálným ohrožením vlastního života, a v některých případech i porušování buddhistických tabu kolem manipulace s mrtvými.

Dva muži, jedno družstvo, třicet let záměny

Dordže Morup i Cchwang Paldžor byli příslušníci ITBP a členy téhož vrcholového družstva. Morup měl hodnost Lance Naik, pocházel z Ladaku, měl manželku a syna. Jeho žena podle BBC tři dekády nevěřila, že je definitivně mrtvý. Syn v rozhovoru řekl, že pokud budou ostatky vráceny, chtějí pohřeb v Léhu.

Paldžor měl hodnost Head Constable. Jeho jméno se s Green Boots spojovalo tak pevně, že se dostalo i do akademických textů a dokumentárních filmů. Pokud ale Green Boots skutečně není Paldžor, jeho ostatky zůstávají veřejně nevyjasněné: buď leží jinde na hoře, nebo nebyly nikdy nalezeny, přesně jak napsal Das v roce 1997.

U Paldžorovy rodiny se nám čerstvé vyjádření po obratu z roku 2026 nepodařilo dohledat.

Everest a jeho neviditelní mrtví

Himalayan Database eviduje na Everestu 344 úmrtí. Odhady médií i horolezeckých organizací pracují s číslem kolem 200 těl, která na hoře stále leží. Green Boots je nejznámější, ale ne jediné pojmenované: Francys Arsentjevová nesla přezdívku „Sleeping Beauty“, než bylo její tělo v roce 2007 přesunuto mimo dohled trasy.

Systematický veřejný seznam neidentifikovaných těl neexistuje. V jarní sezoně 2026 byla navíc tibetská severní strana pro zahraniční lezce uzavřená, takže ani čeští horolezci, kteří severní trasu v posledních letech využívali, se s Green Boots letos setkat nemohli.