Odkud skutečně pochází Slované? DNA vyvrátilo teze o společném původu. Kde je tedy pravda?

V tomto ohledu nepomohla ani moderní genetika. Analýza DNA obvykle vnáší do historie aspoň trochu světla. Jenže v případě Slovanů věci spíše ještě zkomplikovala. První zmínky o nich se objevují už u východořímského kronikáře Jordanese během 6. století. Ten totiž vyjádřil obavu z národů, které dorazily do Evropy a zabraly každé území, na nějž narazily. Nejvýraznější z nich byli Antové a Sklaveni, u kterých si stěžoval také na jejich nekulturnost.

Pohané v lesích

Tito přistěhovalci si totiž nestavěli města, ale perfektně si vystačili se životem někde v hlubinách lesů. Kromě toho se jednalo o pohany, kteří o křesťanskou víru nejevili jakýkoli zájem. Z pohledu Říma tak šlo o národ migrantů, se kterým budou nejspíš jen samé potíže. Jako by však tohle nestačilo, obsazování území Sklaveny pokračovalo. Ani ne za sto let po boji s Avary a Byzancí vytvořili jednotnou Sámovu říši. Pravda, tento celek se po smrti svého zakladatele opět rozpadl.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ovšem samotná hradiště a menší územní celky vytrvaly a i nadále úspěšně prosperovaly. Sklaveni – tedy Slované – zkrátka dorazili, usadili se, kdekoli se jim líbilo, a nikomu se nedařilo je odsud vystrnadit. Tento mechanismus poměrně odpovídá i Velkopolské kronice z 13. století, která tento postup líčí. Bratři Čech, Lech a Rus v něm opouští svou rodnou Panonii a se svými kmeny se vydávají hledat nové místo pro život.

Žádná romantika

Příliv nových kmenů ale určitě nebyl tak romantický, jak ho líčí Jirásek. V první řadě zde byly germánské kmeny, které se území nevzdaly bez bojů. Dle bioarcheologa Jaromíra Beneše sem Češi pronikli vojensky a Germány si podmanili. Nastala stejná situace jako dříve mezi Germány a Kelty. Nedošlo ovšem k vyhlazení populace, Slované pouze ovládli již existující mocenské struktury. Populace se pak promíchala a pod nadvládou slovanských pánů dále fungovala.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rozbory DNA ovšem ukazují, že Slovany spojuje hlavně jazyk a kultura, mnohem méně pak genetické dědictví. Tím jsme si totiž blíže se sousedními národy neslovanského původu než geograficky vzdálenějšími Slovany. Poláci a Srbové mají blíže k Ukrajincům a Bělorusům, severní Rusko je zase propojeno s baltskými národy. U Čechů se pak objevuje silná dávka germánských genů. A tato pestrá směsice se objevuje i na Balkáně. S jazykovou mapou se shoduje jen minimálně. Zajímali jste se někdy o to, kam sahají vaše kořeny?

Zdroj:

Michal Téra, Etnogeneze Slovanů: staré a nové otázky a spory; History Web