Český Černobyl: Atomová elektrárna v Bohunicích byla jen krůček od podobné zkázy, soudruzi o tom ale mlčeli

Svět bez jaderné energie si dnes dokáže představit jen málokdo. Přestože se z ekologického hlediska nejedná o nejlepší zdroj energie, stále má několik nesporných výhod. Díky tomu je po celém světě v provozu na 400 jaderných elektráren, které se podílí na více než 10 % celosvětové produkce elektrické energie. To se týká také České republiky, přestože začátky jaderné energie v Česku nebyly vůbec pozitivní. Stačilo málo a mohlo dojít na český Černobyl.

Jaderná elektrárna v Bohunicích mohla představovat český Černobyl

Začátky jaderné energetiky v Československu rozhodně nebyly jednoduché. Jednu z těch temných kapitol představuje utajovaná elektrárna A-1 v Jaslovských Bohunicích. Tahle elektrárna se nacházela pouhých 20 kilometrů od slovenské Trnavy. Vyvíjet se začala v roce 1958 a mělo se jednat o první jaderný reaktor vyvinutý na území Československa.

Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností

iZdroj fotografie: Jan Polák / Creative Commons / CC BY-SA

Vývoj trval dlouhých 14 let a mnohé poznatky poté daly vzniknout další elektrárně v Dukovanech. Elektrárna, které se dnes přezdívá český Černobyl, však nebyla typickým jaderným reaktorem. Jednalo se spíše o experimentální konstrukci, která jako palivo využívala těžkou vodu (D2O) a přírodní neobohacený uran. K chlazení se zase používal oxid uhličitý, což představovalo základní kámen úrazu.

Problémy od samého začátku

Jaderný reaktor v Bohunicích byl v provozu pět let, během kterých se potýkal s četnými problémy. Inženýři tak museli neustále řešit časté netěsnosti parního generátoru a úniky oleje v primárním okruhu. Během svého provozu musel být blok celkem třicetkrát odstaven, aby se zabránilo naprosté katastrofě. K tomu všemu elektrárna nevykazovala plánované výkony. O neúspěchu se však v tehdejším režimu nemluvilo a tak fungovala dál, dokud nedošlo na tragédie, které z elektrárny činí český Černobyl.

Černobylská sloní noha: Jen 5 minut vedle nebezpečné hmoty znamená konec života

iZdroj fotografie: František Hajdekr / Creative Commons / CC BY-SA

To byl konec všech nadějí

V roce 1976 došlo ke dvěma tragédiím, které jednou pro vždy ukončily veškeré experimentální počiny na poli jaderné energetiky. Obě nehody přitom souvisely s rutinní výměnou palivových článků, při které však přišli o život dva inženýři. Při výměně totiž z tlakového kanálu nečekaně vystřelil pětimetrový válec. Tím došlo k úniku oxidu uhličitého, který otrávil dva pracovníky bez ochrany dýchacích cest. Teprve dalším zaměstnancům s dýchacími přístroji se povedlo kanál znovu utěsnit a zabránit tak jisté katastrofě.

Podruhé však byly následky závažnější a připomínají český Černobyl. Mezi palivové tyče se tentokrát dostaly kuličky průhledného silikagelu, který sloužil k pohlcování vlhkosti. Došlo k zablokování toku chladícího oxidu uhličitého, což vedlo k přehřátí systému a reakci uranu s oxidem uhličitým. Výsledkem byl únik radiace, který sice neohrozil lidské životy, ale kontaminoval vodní zdroje. Oba případy byly tehdejším režimem před veřejností tajeny.