Češi v Guatemale objevili mayské město z roku 850 př. n. l. Klíčem byl algoritmus, který v laserových datech rozlišil zdi od skály

Český archeolog Ladislav Šilhán s kolegy vytáhli z guatemalského pralesa objev, ke kterému by bez predikčního modelu neuronových sítí potřebovali roky slepého hledání.

Foto: Pixabay

Viditelnost v peténské džungli dosahuje sotva dvaceti metrů. Rozpadlé zdi splývají s kamennými navážkami, pyramidy zarůstají vegetací a bez technologické opory se dá přejít přes celé město, aniž by si toho člověk všiml.

Jak neuronové sítě naváděly expedici skrz prales

Právě proto tým ještě před odjezdem z Prahy nasadil na dostupná LiDAR měření predikční model založený na neuronových sítích. Algoritmus v digitálním výškovém modelu rozlišoval stavby od okolního terénu a identifikoval různé typy náměstí, tedy vzorce odpovídající mayské urbanistické logice.

Šilhán to v médiích popsal lapidárně: „V džungli stavbu často nevidíte ani na dvacet metrů.“ Díky předselekci ale výprava nemusela prohledávat stovky čtverečních kilometrů naslepo. Terénní čas investovala do míst, kde model předpovídal nejvyšší šanci na zásadní struktury. Výkopy a průzkum pak potvrdily, že anomálie netvoří náhodné shluky, nýbrž členěný městský organismus.

Proč LiDAR v mayské archeologii revoluci nezačíná, ale prohlubuje

Laserové skenování z letadla proměnilo výzkum mayské civilizace dávno před Yax Balamem. Průlomový moment přišel už s mapováním Caracolu v Belize, kde první přelet pokryl 200 km² a odhalil rozsah zástavby, jaký klasický průzkum nedokázal zachytit ani za desetiletí. Odborné přehledy v Cambridge University Press i v Nature mluví přímo o revoluci v dokumentaci osídlení a krajiny.

Kováčův tým ostatně s LiDARem v Peténu pracoval od roku 2016 v rámci PACUNAM Lidar Initiative. Už v roce 2018 veřejně prezentoval desítky zmapovaných kilometrů a tisíce identifikovaných objektů. Yax Balam tedy nevznikl z ničeho, vyrostl z dlouhé metodické linie. Novost spočívá v dalším kroku: automatizovaná předselekce pomocí neuronových sítí, která z obřího objemu dat vytáhne priority dřív, než se expedice vůbec vydá do terénu.

Foto: Pixabay

Město staré tři tisíciletí a jeho rituální krajina

Datování do středního a pozdního předklasického období posouvá Yax Balam k samotným počátkům mayských městských států. Kováč ho charakterizoval jako přibližně tisícileté regionální centrum, aglomeraci, která existovala a fungovala dlouho předtím, než dosáhly svého zenitu slavnější lokality klasického období.

Pozdější výzkumné sezóny rozšířily obraz ještě výrazněji:

• Plocha lokality se v prezentacích posunula na 12–16 km².
• Zdokumentovány byly E-skupiny, tedy astronomické observatoře, triadické komplexy i monumentální sochy prapředků.
• Tým identifikoval opakované fáze úpadku a obnovy, což naznačuje, že lokalita může pomoci vysvětlit nejen vznik, ale i pozdní krize mayské civilizace.

Právě kombinace raného stáří a rituálně-politické komplexity činí z Yax Balamu výjimečný případ. Sedm velkých čtvrtí s paláci, pyramidami a observatořemi svědčí o výrazné sociální diferenciaci už v době, kdy většina mayských komunit teprve přecházela od vesnic k městům.

Kolik stojí objev a kdo za ním stojí

Expedici financovala Nadace Neuron z prostředků soukromých mecenášů. Před odjezdem se uváděla částka 1 130 000 Kč, po návratu zaokrouhleně milion korun. Na terénní identifikaci, vykopávkách a chronologickém zařazení se podíleli hlavně Šilhán, Kováč a širší guatemalsko-slovenský archeologický tým. Experti z ČVUT vstupují především do fáze zpracování, tedy digitalizace kulturního dědictví, vizualizace a plánované 3D rekonstrukce života ve městě.

Projekt má desetiletý horizont. Další sezóny počítají s výkopy v mocenských a ceremoniálních zónách i s pokračujícím digitálním zpracováním. Podle našeho odhadu poroste význam investic do předvýzkumu a datové analýzy, protože přesně zacílený průzkum dokáže donorům předložit priority ještě před odjezdem, a tím lépe obhájit rozpočet.

Může tahle metoda odhalit další ztracená města?

Princip je přenositelný všude tam, kde hustá vegetace skrývá archeologické struktury a kde existují kvalitní výšková data. Neuronové sítě dávají největší smysl v oblastech příliš rozsáhlých na ruční procházení všech anomálií, a takových míst je v tropickém pásu celá řada. Odborná literatura přitom opakovaně zdůrazňuje, že interpretace zůstává závislá na lidské expertize: LiDAR a algoritmy mění proces práce, zkracují cestu k potenciálnímu nálezu a zvyšují plánovací jistotu, ale chronologii, kulturní kontext a historický význam stále skládá archeolog s lopatou, keramikou a znalostí písma.