Mýtus o elitních spartských válečnících: Historici odhalili velkou lež o vojenské převaze starověké Sparty v bitvě u Thermopyl

Termín Sparťan je prakticky synonymem pro vojenskou převahu, tvrdost a pevnost. Není divu, že mnoho sportovních týmů a náročných závodů nese nějakou variantu jména Sparta. Navíc obvykle ve spojení se stylizovanou korintskou přilbou, kterou proslavil komiksový hit Franka Millera a později film Zacka Snydera 300: Bitva u Thermopyl.

Mýtus o bitvě u Thermopyl

Pravděpodobně znáte příběh neohroženého spartského bojovníka Leonida, který s hrstkou vojáků hrdinně bojuje do posledního dechu proti obrovské perské přesile v bitvě u Thermopyl. Pokud ne z knih, tak z hollywoodského trháku 300: Bitva u Thermopyl. Na tomto příkladu je krásně vidět to, co považujeme za ryze spartské: čest, odhodlání, vytrvalost a věrnost až do smrti. 

iZdroj fotografie: Freepik

Tento srdceryvný příběh nám připomíná slova, která vložil Hérodotos do úst spartskému králi Démaratovi, když se snažil popsat své krajany achaimenovskému králi Xerxovi I.: „Co jim jejich zákon přikazuje, to dělají; a jeho příkaz je vždy stejný, že nikdy nesmí utéct z boje bez ohledu na přesilu, ale stát na svém stanovišti a tam zvítězit, nebo zemřít.“ Je tu ale jeden malý problém. Není to tak úplně pravda.

Spartští bojovníci

Je důležité si uvědomit, že Sparťané byli v první řadě především lidmi, se svými silnými i slabými stránkami. Našli se mezi nimi tedy i lidé zlí, zkorumpovaní či zbabělci, kteří utíkali z boje. Sparťané nebyli o nic lepší, ale ani horší než jiní lidé. Také dělali chyby a činili špatná rozhodnutí, stejně jako všichni ostatní.

Přípravy na bitvu u Thermopyl

Sparťané se asi nejvíce proslavili v bitvě u Thermopyl v roce 480 př. n. l., kde 300 jejich elitních bojovníků údajně drželo úzký průsmyk proti perské přesile, která reálně čítala na 120 000 mužů. Bitva byla slavná již před známým filmem a byla synonymem pro pevný postoj tváří v tvář beznadějné přesile. Co už se ovšem často neříká, je to, že těchto 300 Sparťanů tam nebylo samo. Bitvy se účastnilo dalších minimálně 6 000 – 7 000 Řeků a alespoň 300 heilótů. Přesila byla ovšem stále drtivá.

iZdroj fotografie: Piqsels

Nutno podotknout, že Řekové na to šli chytře, rozhodli se vést bitvu v nejužším bodě soutěsky, početní výhoda Peršanů tedy již nebyla tak výrazná. Peršané se však objevili o něco dříve, jejich lehká zbroj jim totiž umožňovala rychlejší přesuny než spartským těžkooděncům. Řekům se proto nepodařilo opevnění dostatečně vylepšit a získat tak větší šanci na úspěch. Sparťané z tohoto důvodu zvažovali ústup, obranu nakonec prosadili Fókové a Sparťané se přidali. 

Třídenní bitva

Řekové měli několik dní v boji znatelnou výhodu. Jejich neproniknutelné formace odrážely každý perský útok a počty perských válečníků se každým dnem snižovaly. Nakonec jim byla ale osudnou zrada. Efialtés z Málidy prozradil Peršanům, jak se pomocí tajné stezky dostat Sparťanům do zad, a to bitvu rozhodlo.  

Leonidas přikázal ústup, a tím zachránil mnoha bojovníkům život. Na místě zůstal jen s přeživšími Sparťany a Thespijci. Všichni padli v boji. Řekům se tedy sice podařilo Peršany o pár dní zdržet, ale výsledek byl nakonec stejný: Athény byly vypáleny. Díky tomuto zdržení se však podařilo občany Athén včas evakuovat. Hrdinská smrt Sparťanů navíc vlila potřebnou sílu a morálku do žil všem řeckým bojovníkům a poté se jim podařilo válku vyhrát.

Co vás na bitvě u Thermopyl překvapilo nejvíce?

Zdroj: ScienceNews