Automaty v ČSSR prodávaly sodovku, cigarety i žvýkačky za korunu. Sběratelé za ně platí cenu auta, rozhoduje slitina, kterou průmysl přestal odlévat

Kdo v sedmdesátých nebo osmdesátých letech hodil dvacetihaléř do nápojového automatu na nádraží, sotva tušil, že o půl století později bude tentýž přístroj předmětem sběratelského zápalu.

Zdroj fotografie: Julie Alexander / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Na českých inzertních portálech se letos objevují jukeboxy s cenovkami 69 000 i 99 999 Kč, smaltované cigaretomaty s funkčními tlačítky a nástěnné hudební skříně, jejichž hodnotu neurčuje někdejší drobná mince, ale míra toho, co na stroji přežilo bez amatérského zásahu. Původní odlitky, neporušený chrom, kompletní mechanismus, to jsou měny, v nichž se dnes počítá.

Samoobsluha za drobné: jak automaty fungovaly v éře socialismu

Kolem roku 1975 se na československých letištích a velkých nádražích začaly objevovat dovážené mincové přístroje s návodem na čelní straně. Princip byl prostý: zákazník vhodil požadovanou částku, zvolil položku a zařízení vydalo zboží, ať už občerstvení, nápoj, cukrovinku, nebo pohlednici. Přeplatek stroj vrátil. Žádná obrazovka, žádná aplikace, jen kov, sklo a mechanický důvtip. Podle přehledu na Marketingových novinách šlo o jednoduché samoobslužné zařízení, které mělo jediný úkol: prodat rychle a bez prodavače.

Dnes se stejná logika skrývá za dotykovými panely, wifi modulem a mobilní platbou. Změnilo se prakticky všechno kromě základní myšlenky: zákazník přijde, vybere, odejde. Jenže právě ta surová jednoduchost starých přístrojů z nich dělá objekty, které sběratelé chtějí mít doma.

Proč jukebox za sto tisíc překonává cenu ojetiny

Na Aukru visí v červenci 2026 jukebox s vyvolávací cenou 99 999 Kč, kompletní včetně gramofonových desek. Na Bazoši nabízí jiný prodejce plně funkční nástěnný Rock-Ola 1494 za 69 000 Kč. Vedle nich se objevují wallbox Seeburg za necelých pět tisíc, smaltovaný automat na poštovní známky za devět tisíc nebo americký nápojový automat Vendo V39 za 45 000 Kč. Cenové rozpětí je obrovské a závisí na jediném: co se na stroji zachovalo a v jakém stavu.

Oborové zdroje jako National Jukebox Exchange opakovaně zdůrazňují pětici rozhodujících faktorů:

• Vzácnost modelu, čím méně dochovaných kusů, tím vyšší zájem.
• Design a vizuální přitažlivost, viditelná mechanika, chromované lišty, barevné podsvícení.
• Stav skříně a povrchů, původní lak, smalt.
• Úplnost a originalita, každý chybějící díl snižuje hodnotu, každý neodborný zásah rovněž.
• Funkčnost a kvalita renovace, rozdíl mezi strojem „rozchoděným“ a profesionálně restaurovaným bývá v ceně propastný.

Podle nás právě poslední bod vysvětluje, proč se u těchto přístrojů z někdejší užitkové věci stává trofej. Jakmile se sejde původnost, funkční mechanika a silný retro design, částka přestává být kuriozitou a začíná odpovídat investici do technického artefaktu.

Evropský trh táhne ceny ještě výš

Český sběratel, který si myslí, že sto tisíc korun za jukebox je strop, by se měl podívat za hranice. Na specializovaném portálu Jukebox-World se renovované exempláře z Německa, Rakouska, Švýcarska či Norska nabízejí za 13 500 až 15 800 eur, tedy zhruba 340 000 až 400 000 Kč. Britský renovátor Rob’s Jukebox Restorations drží skladem kusy ještě před dokončením opravy za 10 000 až 12 000 liber (přibližně 300 000 až 360 000 Kč).

Proč takové sumy? Profesionální restaurování pohlcuje desítky hodin práce a náhradní díly, které se sériově nevyrábějí. Každý originální ozdobný odlitek, zachovalý chromový prvek nebo nepoškozená dekorativní část představuje hodnotu, kterou nelze jednoduše reprodukovat. Oborové FAQ na Jukebox-World výslovně varuje před oceňováním „podle modelu z internetu“, rozhoduje vždy konkrétní kus, jeho historie a rozsah předchozích zásahů.

Kde si historické automaty prohlédnout a jak poznat cenný exemplář

Kdo chce vidět předchůdce dnešních sběratelských klenotů, má v Česku několik možností. Národní technické muzeum vystavuje v expozici zařízení pro záznam a reprodukci zvuku první jukebox, fonograf spouštěný vhozením mince. Zámek Hořovice provozuje stálou výstavu „Hudba bez hudebníků“ věnovanou mechanickým hracím strojkům. A kousek za českou hranicí u Znojma stojí Terra Technica, muzeum prezentující se jako největší sbírka jukeboxů a pinballů na světě.

Kdo narazí na starý automat ve sklepě, na půdě nebo v bazaru, měl by si projít jednoduchý kontrolní seznam:

• Hledat typový štítek nebo označení výrobce.
• Ověřit, zda je mechanismus kompletní a původní.
• Prohlédnout kovové části (chrom, smalt, odlitky) a posoudit, zda nenesou stopy přelaků nebo domácích oprav.
• Zjistit, jestli stroj funguje, nebo je alespoň rozebíratelný bez destrukce.
• Dohledat klíče, dokumentaci, případně dobové fotografie.

Na českém trhu se přitom objevují i překvapivé kousky mimo svět jukeboxů. Na Aukru je aktuálně k mání smaltovaný figurální automat na cigarety, u kterého prodejce deklaruje funkční tlačítka a dávkovací mechanismus. Starožitný automat na žvýkačky se v aukci v březnu 2024 prodal za 5 055 Kč, sestava šesti žvýkačkových přístrojů se stojanem odešla v červnu 2025 za pět tisíc. Menší mincovní zařízení tak představují vstupní bránu pro sběratele, kteří nechtějí rovnou investovat desítky tisíc.

Proč zájem o retro automaty roste právě teď

V roce 2026 se potkávají tři proudy. Aktivní česká nabídka na Aukru a Bazoši ukazuje, že stroje z garáží a pozůstalostí stále přicházejí na trh. Silný evropský specializovaný obchod posouvá cenovou laťku nahoru a dodává sběratelům referenční rámec. A muzejní viditelnost, od Prahy přes Hořovice po Terra Technicu, udržuje povědomí o tom, že mincové přístroje jsou legitimní technické dědictví, a nikoli pouhý šrot.

Jukeboxům navíc pomáhá to, co oborové zdroje opakovaně vyzdvihují: viditelná mechanika, pohyb ramene s gramofonovou jehlou, rotace desek za sklem. Takový stroj v obývacím pokoji funguje současně jako hudební přehrávač, designový objekt i konverzační téma. A právě ta kombinace nostalgie, řemeslné kvality a vizuální přitažlivosti žene ceny vzhůru.

Dá se čekat, že s každým dalším rokem bude neporušených exemplářů ubývat a cena zachovalých kusů poroste. Kdo má v garáži zapomenutý automat s původním chromem a funkčním mincovníkem, možná sedí na hodnotě, o které dosud neměl tušení.