Abnormality v DNA egyptského faraona nasvědčují tomu, že byl panovník mimozemským hybridem

Jeho odkaz v historii říše se snažili staří Egypťané kompletně vymazat. Z toho důvodu o tomto muži prakticky nic nevíme. Přivádí nás to ovšem k otázce, kým vlastně byl.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Na rozdíl od svých předchůdců, kteří byli popsáni ve špičkové fyzické kondici, Achnatonův vzhled byl dosti atypický. Jeho oči měly mandlový tvar, lebka protáhlý tvar, měl krátké břicho a hubené končetiny. Egypt obrátil prakticky na hlavu, protože spáchal největší náboženský hřích, jaký tato civilizace kdy zažila. Snažil se zrušit celý soubor bohů a Egypťané se podle něj měli přesunout k monoteismu. Vládl v době 1353–1336 před Kristem.

Snaha o kompletní náboženskou změnu

Vzhledem k náboženskému faktoru je možné, že Achnaton a biblický Abrahám byli jedna a tatáž osoba. Hodně faraonů i jejich rodinných příslušníků má navíc mumie, které už byly odhaleny a prozkoumány. Žádnou Achnatonovu mumii ale archeologové nikdy nenašli. „Sochy a řezby z té doby ovšem zobrazují Achnatona jak samotného, tak s jeho chotí Nefertiti i potomky. Nikdy předtím ani potom se takový koncept zobrazení faraona neobjevil.“

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pravdou však je, že Achnaton nikdy na monoteismus nevěřil. Byl si jistý, že další bohové existují, rozhodl se však veškerou víru směrovat na Atona, boha Slunce. Zároveň také přesunul egyptské hlavní město z Théb do Achetatonu (dnešní El-Amarny), jejž založil. Jde obecně o období Egypta, které podněcuje nejvíce bádání a diskuzí. Achnaton byl jedinečný prakticky v každém ohledu a výjimkou není ani samotná jeho DNA, která má několik anomálií.

Podivná struktura faraonovy DNA

Profesor Stuart Fleischmann z katedry komparativní genetiky na univerzitě v Káhiře uveřejnil spolu s kolegy několik výzkumu ze sedmiletého projektu z roku 2015. V práci byly zmapovány genomy devítky starověkých egyptských faraonů. Prvních 8 bylo naprosto normálních, ten patřící Achnatonovi byl však zvláštní. Fleischmann a jeho kolegové použili postup zvaný polymerázová řetězová reakce, aby staré vzorky ošetřili.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Tato technika je užívána k replikaci a posílení jednotlivých kopií části DNA, což dává badatelům jasný obraz něčího genetického otisku. Osm vzorků bylo zajímavých, ale obvyklých. Achnatonův vzorek byl získán z malé části vysušené mozkové tkáně, pro ověření byl použit kousek kosti. Podivnost potvrdilo ještě srovnání fragmentu Achnatonovy lebky a další mumie, která byla bádáním odhadnuta na stejný věk jako faraon.

Odolnější struktura a rodinné choroby

Jen vysoký věk a extrémní genetická mutace mohly způsobit, že lebka vyrostla, proto Achnatonovi nemohlo být víc než 45 let. Tohle ovšem jasně vyvrací archeologická data. Zkoumání elektronovým mikroskopem navíc odhalilo nukleonovou jizvu. To je znak DNA spirály, která se opravuje po vystavení několika mutagenům. Dle Irwina M. Bravermana z Yale mohlo jít o následek rodinné gynekomastie a kraniosynostózy.

Jde o následek hormonální nerovnováhy a Achnatonův otec, děd i praděd všichni touto poruchou trpěli. Právě to dle Bravermana způsobilo tvar faraonovy hlavy. Kosti lebky jsou podstatně hustší a odlišné od kostí dalších mumií stejné doby i věku. Celá jeho kostra je také dvakrát odolnější než současné lidské lebky a kostry. Byl tedy tento faraon mimozemským hybridem, mutací, nebo rovnou jinou bytostí? Asi dávná návštěva v Egyptě.