Záhadné, tajemné a okouzlující. Tak by se daly pyramidy popsat. Pojí se s nimi mnoho zajímavostí, které jste možná doteď neznali.
Egyptské pyramidy jsou jedním z největších architektonických úspěchů starověkého světa. I přes jejich úctyhodný věk o nich egyptologové do dnešního dne objevují nové informace, stále se jim totiž nepodařilo odhalit všechna jejich tajemství. Pořád se o nich dá zjistit něco nového, a nejspíš to tak ještě dlouho bude. Třeba těchto 7 faktů, o nichž jste nemuseli mít ani tušení.
Ne všechny pyramidy byly špičaté
Když se řekne pyramida, vybaví si většina z nás jehlanovité monumenty se špičkou nahoře. Jenže ne všechny vypadaly stejně. Ve skutečnosti to bylo jako v dnešním světě, i tyto stavby měly více typů a v průběhu času se jejich architektura měnila. Zejména ty nejstarší nejsou nahoře špičaté, jak si lidé často mylně myslí, ale ploché.
Většina pyramid byla postavena západně od Nilu
Staroegyptská kultura byla plná symbolika a pověr. Není tedy divu, že i umístění pyramid se opírá o mytologii. Většina byla postavena na západním břehu Nilu. Proč? Pyramidy byly stavěny za účelem posledního odpočinku faraonů. Pro Egypťany tedy bylo logické postavit je na místě, kde jejich duše mohly začít svou cestu do posmrtného života.
Pro ně byl tento život po životě úzce spojený se sluncem a egyptským bohem Osirisem. Díky tomu si vytvořili asociaci, kdy zapadající slunce symbolizovalo smrt. Jakmile každou noc zmizelo na západě, tak „zemřelo“. Duše faraonů se v tomto procesu měly se sluncem spojit, než ráno znovu povstanou, což bylo symbolem věčného života.
Nikdo stále neví, jak byly postaveny
Jednou z největších záhad spjatých s pyramidami jsou stavební techniky, které byly při jejich vzniku použity. Význam této nezodpovězené otázky je umocněn i faktem, že jen na stavbu Velké pyramidy v Gíze muselo být použito více než 2 miliony vápencových a žulových bloků. Přitom jeden takový vážil okolo 2,5 tun. Jak tedy byly tak obří bloky přesunuty a vystavěny do takové výšky na sebe? Zvláště s tehdejšími technickými možnosti, které rozhodně nebyly srovnatelné s těmi, které má lidstvo dnes.
Egypťané používali k určení průběhu výstavby astronomii
Dle britské egyptoložky Kate Spence z Cambridgeské univerzity hvězdy určovaly zarovnání pyramid. V roce 2000 dokonce publikovala výzkum, který ukazoval, jak tehdejší stavitelé využili Velký a Malý vůz pro zarovnání pyramid od severu k jihu. Jejich měření byla přesná natolik, že měli chybu pouze okolo 0,05 stupně.
Otroci je nikdy nepomáhali stavět
Tato dávná teorie byla rozšířena hlavně díky muži jménem Hérodotos, který ji prezentoval ve svém psaní. Pak se jí chytl Hollywood, ale nemusí být pravdivá. Proč? V 90. letech byly objeveny hrobky stavitelů. Který otrok by v té době měl pohřeb i vlastní hrobku? Je tedy jasné, že stavění pyramidy bylo poctou a nejspíše se na něm podíleli stavitelé, kteří pocházeli z rodin s nižšími příjmy, nikoliv otroci.
Velká pyramida v Gíze funguje jako hodiny
Nejen, že je nejuznávanější z egyptských pyramid, ale je také jediným ze sedmi divů starověkého světa, který ještě stojí. Je působivá z mnoha důvodů, ale jeden z nejzajímavějších faktů je, že podle ní lze určovat čas. Její struktura je ve skutečnosti tvarovaná jako sluneční hodiny. Stín, který vrhá, poté padá na značky vytvořené v kamenech, které zobrazují danou hodinu. Navíc signalizuje slunovraty a pomáhala Egypťanům definovat sluneční rok.
Archeologové zdaleka nejsou u konce s bádáním
Egyptologie je dnes velice aktivní obor, který se od překladů písma přesouvá spíše k vykopávkám. S pomocí moderních technologií se snaží odhalit mnoho záhad, kterými jsou pyramidy ještě opředeny. Nedávno vědci například objevili severně od Luxoru 4 500 let starou rampu, která by mohla být vodítkem k tomu, jak Egypťané tahali zdivo na velké vzdálenosti.