350 korun za hodiny z blešáku. Hodinář v nich našel mosazný strojek a vzácnou techniku malby, která je vyhradila jednomu dánskému ostrovu

Studentka z Tårnby zaplatila na kodaňském bleším trhu 350 dánských korun, v přepočtu asi 1 169 Kč. Hodinář z Kastrupu pak ohodnotil její nákup na více než 165 000 korun.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Zaprášené stojací hodiny v oprýskané skříni, které by většina návštěvníků blešáku přešla bez povšimnutí. Jenže pod vrstvou prachu se skrývaly čtyři znaky, které z anonymního kusu dělají sběratelskou raritu: ostrovní provenience z dánského Bornholmu, mosazný osmidenní mechanismus, signatura mistra na ciferníku a stopy původní polychromní malby. Právě souběh těchto vlastností dokáže z bezcenné dekorace vytvořit aukční položku s cenou přesahující 141násobek pořizovací investice.

Ztroskotaná loď, která zrodila ostrovní hodinářskou tradici

Příběh bornholmerurů začíná dramaticky: roku 1744 ztroskotala u pobřeží Bornholmu loď převážející anglické stojací hodiny. Místní řemeslníci zachráněné kusy opravili, osvojili si jemnou mechaniku a během několika let rozjeli vlastní produkci. Podle dánské národní encyklopedie Lex se výroba rozběhla kolem roku 1745 a pokračovala až do přelomu 19. a 20. století. Za tu dobu se na ostrově vystřídalo přes dvě stovky registrovaných hodinářů.

Co odlišuje bornholmerur od běžných stojacích hodin? Především samoucká tradice, v níž hodináři, truhláři a malíři spolupracovali pod jednou střechou. Skříně se vyráběly z borového dřeva a zdobily ručně malovanými květinovými motivy i figurálními výjevy. Strojek, vždy mosazný, zpravidla osmidenní, poháněla závaží zavěšená na řetízcích. Typologie skříní se proměňovala od baroka přes rokoko až po empír, ale regionální charakter zůstával čitelný: proporce, tvar hlavice, způsob malby i signatury mistrů z měst jako Rønne nesou nezaměnitelný ostrovní otisk.

Proč čtyři znaky najednou mění cenu o řády

Aukční databáze Barnebys eviduje desítky prodejních výsledků bornholmerurů, a rozpětí cen je propastné. Běžnější exempláře s pozdější přemalbou nebo chybějícími díly se prodávají za nižší stovky dolarů. Na portálu Lauritz.com se signovaný kus od Mortena Jørgensena Møllera odhadoval na pouhých 1 500 DKK, tedy asi 5 000 Kč. Jiný barokní bornholmerur od Ole Henrichsena z 18. století dostal odhad 4 000 DKK, s poznámkou, že malba pochází z pozdější doby.

Cenový skok nastává, když se sejdou čtyři prémiové vlastnosti najednou:

• Raný původ – kusy z druhé poloviny 18. století jsou vzácnější než pozdější sériová produkce.
• Signatura mistra – jméno a město na ciferníku nebo zadní desce strojku umožňují dohledat dílnu i období.
• Kompletnost – původní závaží, kyvadlo, klíč a nenahrazené díly.
• Nepřemalovaná historie – autentická polychromní staffáž bez novodobého laku či retuše.

Bruun Rasmussen, přední dánský aukční dům dnes začleněný do sítě Bonhams, ve své tiskové zprávě z listopadu 2025 výslovně zdůrazňuje, že dohledatelná provenience zvedá sběratelskou i interpretační hodnotu díla. U bornholmerurů to platí dvojnásob: ostrovní výroba s jasně popsanou historií umožňuje každý kus zasadit do konkrétního kontextu.

Hodinář z Kastrupu podle zveřejněného příběhu identifikoval na hodinách studentky právě tento vzácný průnik: raný typ, mosazný strojek, čitelnou signaturu a stopy původní malby. Odtud plyne odhad přesahující 165 000 Kč, tedy více než 141násobek pořizovací ceny.

Jak rozpoznat poklad mezi veteší: kontrolní seznam pro laika

Většina prodejců na bleších trzích netuší, co nabízí. Test serveru iDNES prokázal, že identické starožitnosti dostávaly v různých provozovnách radikálně odlišné nabídky, a část obchodníků jejich hodnotu vůbec nerozpoznala. U hodin to platí obzvlášť: špinavá skříň, chybějící kontext a laický pohled zakryjí to podstatné.

Na co se zaměřit, když na blešáku narazíte na staré stojací hodiny:

• Signatura – hledejte jméno a město na ciferníku, případně na zadní straně strojku.
• Materiál mechanismu – mosazný strojek s kovanými platinami naznačuje starší výrobu.
• Původní příslušenství – závaží, kyvadlo a klíč by měly stylově odpovídat skříni.
• Povrch skříně – ruční malba s přirozeným opotřebením má jinou texturu než novodobý lak.
• Sourodost dílů – skříň, ciferník a mechanismus by měly pocházet ze stejného období.

U bornholmerurů hodnotu dále zvyšuje konkrétní jméno ostrovního mistra a města. Pokud skříň působí nově přelakovaně nebo dodatečně přemalovaně, prémiová cena se rozplývá.

Kam v Česku s podezřelým nálezem, a kolik to stojí

Kdo v tuzemsku narazí na potenciálně cenné hodiny, má dvě praktické cesty. Dorotheum nabízí ocenění zdarma a nezávazně. Galerie Národní 25 v Praze přijímá starožitné hodiny do výkupu i aukčního prodeje a u kvalitních kusů zajišťuje znalecký posudek. Pro samotný servis a odbornou prohlídku mechanismu se hodí specializovaná dílna; hodinářka Zdeňka Pečánková uvádí orientačně 15 až 22 hodin práce po 400 Kč za hodinu plus materiál od zhruba 1 300 Kč.

Odbornou prohlídku má smysl řešit ve chvíli, kdy kus nese signaturu, působí kompletně nebo vykazuje známky původní ruční výzdoby. I na českém trhu se historické hodinářské kusy umějí prodávat za desítky až stovky tisíc korun; rozptyl mezi veteší a sběratelským artiklem bývá dramatický.

Co se s hodinami stane dál, a co zůstává otevřené

Studentka z Tårnby podle zveřejněného příběhu zatím zvažuje, že si bornholmerur ponechá. Hodinář jí doporučil omezit se na nutný servis mechanismu a vyhnout se jakýmkoli kosmetickým zásahům; právě nerestaurovaný povrch totiž nese důkaz autenticity, který kupce na aukci zajímá nejvíc.