Zombie geny má v sobě každý člověk. Se štěstím se probouzí v našem mozku až po smrti

Geny „zombií“, jak je nazývají vědci z university v Illinois, jsou ale ve skutečnosti geny specifických buněk mozku, které jsou výrazně aktivní po naší klinické smrti. Ujišťujeme vás, že jde o normální jev, který může navíc přispět k hlubšímu porozumění neurologických poruch u člověka. I po dotlučení srdce zůstávají některá centra mozku jasně aktivní, naznačuje studie publikovaná v mezinárodním deníku Scientific Reports.

Mozková aktivita probíhající po našem „odchodu“

Podle závěrů vědců existují konkrétní mozkové buňky, které nepřestanou být aktivní po smrti, jak ji známe, ale nejaktivnější budou právě ve chvíli přechodu těla z života do smrti. Vědci je definovali jako „zombie geny“ a jde o udivující, ovšem naprosto normální neurologický fenomén. Skutečnost, že se neuroglie vyvinou, není nijak překvapující vzhledem ke skutečnosti, že jejich funkci je kontrolovat poškození částí těla jako je například právě mozek.

iZdroj fotografie: Unsplash

K tomuto závěru došli badatelé analýzou mozkové tkáně lidí, kteří zemřeli během studií nové léčby na epilepsii. Po prozkoumání všech vzorků si všimli, že několik skupin genů se chová odlišně od zbytku. Ty nalezené v neuronech se účastní mozkových aktivit, jako je paměť a přemýšlení, ale během několika hodin po smrti jejich aktivita prudce poklesla. Tento jev může prohloubit také naši znalost nemocí jako je schizofrenie nebo Alzheimer.

Různé mozkové geny s různě rozdělenou aktivitou

Geny odpovědné za funkci buněčných jader, zvané taky „domácí“, zůstávají stabilní po dobu 24 hodin. Nakonec, právě poslední skupina genů, zvaných „zombie“, je pro vědce mimořádně zajímavá, protože se projevuje hlavně post- mortem a nejvyšší aktivity dosahují v čase 12 hodin po lidské smrti. Mnoho studií vychází z principu, že veškerá aktivita mozku přestává poté, co přestává být aktivní srdce, ovšem tohle není ten případ.

iZdroj fotografie: Unsplash

Několik studií zabývajících se Alzheimerovou nemocí nebo schizofrenií se zabývá právě posmrtnou mozkovou tkání ve snaze najít na tyto choroby léčbu, ale nepočítá s buňkami aktivními po smrti. Ve světle tohoto fenoménu se tyto výzkumy zaměří konkrétně na tyto skupiny, které jsou ještě po smrti čerstvé. Neuroglie mají také několik druhů, které plní například funkci ochrany mozku před infekcí nebo odstraňují nefunkční neurony.

Zdroj: Popular Mechanics