Proč je ženám pořád zima? Pro zimomřivost je více předpokladů, problém spočívá v hormonech

V kanceláři sdílené muži i ženami může nastavená teplota klimatizace vyvolávat nejeden konflikt. Něžné pohlaví je totiž obecně náchylnější k nachlazení, muži odolávají.

Zdroj fotografie: iStock

Vysoké letní teploty přináší do našeho rozvrhu mnoho příjemných požitků. Jakmile ale pracujete v kanceláři, nesou s sebou jeden kritický důsledek. Jde o nekonečnou válku „správného“ nastavení klimatizace. Mužům totiž vyhovuje silnější proudění vzduchu, pokud možno chladného. Ženy na druhé straně neustále bojují s nachlazením a žádají si prostředí o něco vyhřátější. Tato strašlivá konfrontace – jak se zdá – nemá vítěze, obě strany trpí.

Více faktorů pro zimomřivost

Jedni mají neustále zpocené čelo, druzí drkotají zuby. Co ale věda na to, že je ženám stále zima, zatímco muži tyto podmínky dobře snášejí? A jde vůbec vytvořit kancelářské prostředí teplotně přijatelné pro každého? Rozdíl tepelné preference není překvapivě znatelný jen u lidí. Stejný přístup pozorují badatelé u savců nebo ptáků. S největší pravděpodobností jde o důsledek evoluce. Termoregulace nejmenších není tak stabilní jako u dospělých jedinců.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Je proto logické, že samice – obvykle pečovatelky o potomky – tomu postupně adaptovaly teplotní návyky. Podobný proces pak mohl probíhat i u našich vlastních předků. U člověka je pak ještě pár důvodů, proč jsou právě ženy náchylnější k nastydnutí. Roli hraje menší objem svalové hmoty (srovnání muže a ženy se stejným životním stylem), která dovede generovat teplo. Mezi svaly a kůží mají méně tuku, jejich kůže je tedy celkově chladnější, cévy jsou dál.

Metabolismus a role hormonů

Ženský metabolismus je také obecně pomalejší než ten mužský. V praxi to znamená, že při vystavení chladu mají nižší možnost vytvářet teplo, organismus tedy v chladu mnohem snadněji prochladne. Svou roli hrají také rozdíly v hormonální aktivitě. Tělo žen tvoří značné množství estrogenu a progesteronu. Estrogen rozšiřuje cévy v končetinách a dovoluje tak teplu více unikat do okolního vzduchu. Progesteron pak stahuje cévy v kůži.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Tím pádem právě do končetin proudí celkově méně krve. Udržování vnitřních orgánů v teple má z hlediska zachování života pochopitelně přednost. Právě z toho důvodu jsou hlavně nohy, ruce a uši žen statisticky o 3 stupně Celsia chladnější než u mužů. Jejich tělesná teplota je naopak vyšší. Hladiny hormonů se mění také podle menstruačního cyklu. Cca týden po ovulaci je dobou, kdy se zvyšuje teplota v jádru a progesteronu je celkově více.

Má situace na pracovišti nějaké řešení?

Protože jde o luteální dobu, kdy se objevují příznaky PMS a ženám je nepříjemné všechno, mohou se stát o to citlivějšími na chladné venkovní teploty. Dá se ale zmíněná válka klimatizací nějak vyhrát nebo vyřešit? Skandinávské metody spaní doporučují, aby muži i ženy spali odděleně právě z důvodu tepelných preferencí. Personalizace může být tedy řešením i v případě kanceláří. Výzkumy ukazují, že to vede i k větší výkonnosti.

Menší prostory mají větší teplotní efektivitu a možnost individuálního ovládání termostatu zvyšuje celkovou spokojenost na pracovišti. Pomoci mohou i mini ventilátory na stole nebo vyhřívané židle, přikrývky či návleky na nohy. Jednorázovou investicí bez spotřeby energie je více vrstev oblečení. Ty mezi sebou izolují vzduch, to platí hlavně pro nohy. Pokud trpíte zimou, zahřejte si chodidla – zbytek těla se rychle adaptuje.