Nejsilnější zbraň světa je asi 1000krát destruktivnější než největší bomba, která kdy byla odpálena

Kdyby byla Car-bomba shozena nad centrem New Yorku, sežehla by ohnivou koulí o velikosti 11 kilometrů polovinu Brooklynu. Každé obydlí ve městě by bylo zasaženo tlakovou vlnou. Kdokoli ve vzdálenosti do 50 kilometrů v Trentonu nebo New Jersey by utrpěl popáleniny 3. stupně. Radiace by pak zamořila oblast větší než celý stát Connecticut. Zmizelo by více jak 7 milionů lidí a další by utrpěli zranění s trvalými následky.

Ještě větší hrozba než sovětský Ivan

Jenže termonukleární bomby se nevyrábí samy, ani neodpalují nebo neužívají jako hrozba nepříteli. Je to jen nástroj v rukou člověka. Z toho plyne, že mnohem nebezpečnější jsou ideologie a vlivy, které lidi kontrolují. Tato neviditelná síla překoná každou bombu. Proto Herbert W. Armstrong v roce 1928 napsal, že „evoluce je nejsilnější moderní zbraní“. Ve světě plném moderních technologií to ovšem může znít jako přehánění. Evoluce?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Posledních 150 let ale ukazuje, že přijetí evoluční teorie přineslo v oblasti morálky více zkázy než detonace 1 000 vodíkových bomb. Myšlenka stvoření bez stvořitele se objevila už u epikurejských filozofů ve starém Řecku. Po tisíce let ale neměla v západním světě nijak silné kořeny. Pak spustil akademickou revoluci Charles Darwin, když v roce 1859 vydal knihu O původu druhů přírodním výběrem. Následovalo ještě pokračování O původu člověka.

Odstranění původního významu života

Přišel s tím, že veškeré vyspělé formy života jsou odvozeny od původních primitivních organismů. Poskytl tak vědeckou hypotézu absence Boha. Změnil tak svět způsobem, který nejspíš ani nečekal. J. W. Kruch pak poskytl mrazivý závěr. Člověk měl totiž původně i ve svých nejtemnějších momentech víru, že ve vesmíru existuje nějaká racionalita. Postupně ale přichází k přesvědčení, že je to jen jeho pohled a že život žádný význam nemá.

iZdroj fotografie: Pixabay

„Příroda ve své tiché žízni po životě zaplnila planetu do posledního místa fantastickými tvory, z nichž člověk je jen jeden. A možná nejbídnější z nich, protože jeho životní instinkt mu jako jedinému dovoluje pokládat otázku Proč? Dokud byl život stvořen, implikovalo to nějaký účel. Takto se prostě jen rodíme a zase umíráme.“ Pokud je tedy lidstvo jen vzdálený bratranec hmyzu, pak se smrt 7 milionů lidí při úderu na New York neliší od smrti 7 milionů mravenců.

Relativizace naprosto všeho

Hodně politiků dnes stále přísahá na Bibli, její užitečnost uznávají i populární ateisti. Pohonem moderní kultury je ovšem evoluce a 6 z 10 dospělých v USA věří ve vývoj člověka. Přibližně stejná míra také věří, že rozlišení dobra a zla je věc osobní zkušenosti. Ve světě, kde je Bůh mýtus a neexistuje absolutní morálka, je největší silou lidská mysl. Místo snahy omezit vládu se tak ateisté snaží o kontrolu, která dovolí ukončit války, chudobu a utrpení.

Tahle logika vedla k totalitě komunistického Ruska. Whittaker Chamers v roce 1952 napsal, že stalinské gulagy byly výsledkem ruského obdivu k Darwinovi a ateismu. „Proto komunistická strana bere sama sebe jako nejrevolučnější stranu historie, položila nejrevolučnější otázku historie: Bůh, nebo člověk?“Jinými slovy, pokud nevěříte v Boha, jakou cenu byste zaplatili za to, aby na světě panovala vaše verze ráje?