Vysoké podpatky přetěžují metatarz o 75 % víc než ploché podrážky. Paříž a Kodaň teď propagují boty, které vypadají jako od babičky

S každým centimetrem podpatku roste tlak pod prsty. Módní týdny v Kodani a Paříži přitom pro sezonu 2026 poslaly na scénu mokasíny, baleríny a dřeváky.

Foto: PxHere

Večer po svatbě, plesu nebo dlouhé poradě zná ten pocit skoro každá žena, která vydržela celý den v lodičkách. Pálení pod prsty, jako by v botě ležel kamínek. Biomechanika ho popisuje přesně: vysoký podpatek posouvá váhu těla dopředu na hlavičky nártních kostí, tedy na bříško chodidla. V jednom z citovaných měření vzrostl tlak v této oblasti zhruba o tři čtvrtiny. Zdravotní argument navíc přichází ve chvíli, kdy móda nabízí nečekaně vstřícnou alternativu. Na přehlídkových molech i v ulicích kolem nich vládly v lednu a březnu 2026 nízké, měkké a trochu starosvětské boty. Medicína a estetika se shodnou jen výjimečně. Tentokrát se to stalo.

Metatarzy pod tlakem: co se děje v chodidle uvnitř lodičky

Metatarz tvoří pět nártních kostí v přední části chodidla. Jejich zaoblené konce, metatarzální hlavičky, leží těsně za prsty a při každém kroku nesou podstatnou část hmotnosti. Pokud chodidlo stojí naplocho, zátěž se rozprostírá mezi patu, klenbu a přednoží. Podpatek tuto rovnováhu naklopí. Pata se zvedne, chodidlo sklouzne po šikmé ploše dopředu a tlak se nahromadí v úzkém pásu pod prsty.

Lékaři tento stav nazývají metatarzalgií. Mayo Clinic ji popisuje jako bolest a podráždění v části chodidla hned za prsty. Cleveland Clinic upřesňuje, že potíže se obvykle soustředí pod jednu nebo více metatarzálních hlaviček. Typicky se zhoršují při stání, chůzi, běhu nebo na tvrdém povrchu.

Mezi rizikové faktory řadí lékaři vedle vysokých podpatků také úzkou špičku boty. Opakovaný tlak může přispívat k vbočenému palci, kladívkovým prstům, zánětu sezamských kůstek, artróze palce, Mortonovu neuromu nebo stresovým frakturám. Seznam to není krátký.

Kdy zpozornět? Při pálivé, ostré či vystřelující bolesti v bříšku chodidla, při brnění nebo necitlivosti prstů a u potíží, které neustoupí ani po výměně bot a omezení zátěže. Mayo Clinic v takovém případě výslovně doporučuje návštěvu lékaře.

Tři čtvrtiny tlaku navíc: studie, ze které číslo vychází

Nejbližší vědeckou oporu nabízí práce podiatrů Marka Mandata a Elizabeth Nesterové z roku 1999. Publikovali ji v odborném časopise Americké podiatrické asociace a záznam je dostupný na PubMed. Autoři obuli 35 žen střídavě do sportovní obuvi, do bot s podpatkem vysokým přibližně 5 cm a do bot s podpatkem kolem 7,6 cm. Senzory v botě zaznamenávaly, kam se tlak přesouvá.

Výsledek byl jednoznačný. Špičkový tlak v přednoží významně rostl s výškou podpatku a stěhoval se směrem k prvnímu metatarzu a palci. U pěticentimetrového podpatku se nárůst v tomto měření pohyboval kolem tří čtvrtin. Číslo tedy patří ke konkrétní skupině žen, konkrétním botám a konkrétní metodě. Každá noha a každá lodička se budou chovat trochu jinak, směr je ovšem zřejmý.

Stejný princip shrnuje i FootCareMD, osvětový web americké společnosti ortopedů nohy a kotníku. Čím vyšší podpatek, tím větší tlak na bříško chodidla. A čím déle v něm člověk chodí, tím vyšší je riziko bolesti i přetížení kostí.

Placatá podrážka sama nestačí: které boty rozloží zátěž nejlépe

Logická reakce zní: vyměnit lodičky za cokoli úplně plochého. Výzkum ale tak jednoduchou odpověď nedává. Korejský výzkumný tým (první autor Cho) porovnal v časopise Clinics in Orthopedic Surgery u 27 zdravých žen tři typy obuvi. Vysoké podpatky nahromadily nejvíc tlaku pod první a druhou metatarzální hlavičku. Obyčejné ploché boty bez tlumení zase více zatížily prsty, vnější hlavičky metatarzů a patu. Běžecké tenisky díky měkké podešvi, opoře klenby a větší kontaktní ploše zatěžovaly chodidlo celkově nejméně.

Zajímavý kontrapunkt přinesla menší studie z roku 2013. Patnáct žen chodilo hodinu v botách s podrážkou 0,5 cm, 4 cm a 9 cm. Změny v rozložení tlaku se objevily u obou extrémů, tedy u téměř placaté podešve i u devíticentimetrového podpatku. Čtyřcentimetrový podpatek vyšel z porovnání nejstabilněji.

Typ obuvi	Kam míří zátěž	Verdikt pro přednoží
Vysoký tenký podpatek (7 cm a víc)	Pod palec a první dva metatarzy	Nejvyšší koncentrace tlaku
Úplně plochá bota bez tlumení	Prsty, vnější metatarzy, pata	Lepší než lodička, ale bez polštáře
Mírný podpatek kolem 2 až 4 cm	Rozložení blíže přirozenému	Rozumný kompromis
Platforma	Záleží na skutečném sklonu chodidla	Šetrnější než stejně vysoký jehlový podpatek
Běžecká teniska	Rovnoměrně, víc na středonoží	Nejmenší celková zátěž

Praktický závěr je proto jemnější než prosté „ploché je zdravé“. Nejlépe obstojí nízká bota s dostatkem místa pro prsty, tlumenou stélkou a oporou klenby. Americká ortopedická společnost pro nohu a kotník (AOFAS) navíc uvádí, že podpatek do zhruba 5 cm nemusí být problém. Jinými slovy: botník nemusí přijít o každý podpatek, stačí mu ubrat pár centimetrů.

Kodaň a Paříž 2026: mokasíny, baleríny a dřeváky dobyly molo

Kodaňský módní týden (Copenhagen Fashion Week) slavil v sezoně podzim/zima 2026 dvacáté výročí. Přehlídky proběhly na konci ledna a kolekce se posuzovaly podle devatenácti minimálních standardů udržitelnosti. Už samotný rámec napovídá, že severská metropole sází na věci, které vydrží a dají se nosit. Server Fashionista po skončení týdne zařadil „pohodlnou obuv“ mezi sedm určujících trendů: dřeváky, užitkové boty, nízké podpatky a nové baleríny. Americký Vogue zdůraznil odolné materiály a obuv připravenou na chladné město.

Obuvní expertka Sara Winterová ze Stockholm Fashion District označila za favorita sezony mokasíny. Barevně podle ní kralují koňaková, čokoládová, šedá, černá a neutrální tóny. Tedy přesně paleta, kterou si mnozí vybaví z botníku svých babiček.

Paříž hostila ženské přehlídky od 2. do 10. března 2026. Vogue France v přehledu obuvních trendů pro podzim a zimu 2026/27 jmenuje baletní a jazzové střevíčky, pantofle a nazouváky bez paty, městské tenisky i ploché mokasíny s páskem. Klasické lodičky ze seznamu nezmizely. Za společného jmenovatele celé řady modelů však redakce označila pohodlí.

Podle nás je tohle vzácný moment. Módní průmysl léta prosazoval siluety, které chodidlu spíš ubližovaly, a pohodlná obuv působila jako kapitulace. Teď přehlídková estetika nahrává tvarům, které noha dlouhodobě snese lépe. Na rozdíl od nedávné vlny záměrně ošklivých „taťkovských“ tenisek a crocsů navíc letošní trend míří k eleganci: kůže, semiš, tlumené barvy a obuv, která sedí k šatům i ke kabátu.

Babičkovské boty v Česku: kolik stojí a jak je nosit, aby působily svěže

Do této kategorie patří nízké mokasíny, střevíčky Mary Jane s páskem přes nárt, baleríny, měkké nazouváky a robustnější polobotky. Poznávacími znaky jsou širší špička, nízký nebo žádný podpatek a hnědé, černé či béžové odstíny.

Sehnat je v Česku nedá velkou práci. Na eobuv.cz začínají dámské mokasíny zhruba na 749 Kč a u prémiovějších značek šplhají k 5 800 Kč. Geox nabízí ve svém e-shopu modely přibližně za 1 480 až 2 900 Kč podle aktuálních slev. Rieker prodává mokasíny zhruba za 1 550 až 3 100 Kč, a to včetně širších a nadměrných velikostí. Pro běžný nákup tak stačí počítat se 750 až 3 500 Kč, luxusní značky se pohybují výš. Českou spotřebitelskou studii k trendu jsme nedohledali. Vzhledem k nabídce a cenám se ale dá čekat, že se babičkovské boty zabydlí i v tuzemských šatnících.

Aby nepůsobily usedle, potřebují kontrast:

• Denim a ostrý kabát. Mokasíny k rovným džínům a strukturovanému vlněnému kabátu vypadají městsky.
• Minisukně s punčochami. Střevíčky Mary Jane dodají kratší délce hravou nadsázku.
• Široké kalhoty a úplet. Baleríny v bordó nebo čokoládové barvě zjemní pánský střih.
• Moderní detail. Lak, hranatější špička nebo kovová přezka posunou starosvětský tvar do současnosti.

Při výběru se vyplatí zkontrolovat, že prsty mají v botě dost místa, palec ani malík nejsou stlačené a noha neklouže dopředu. Tlumená stélka a lehká opora klenby udělají víc než sebehezčí kůže. Kdo se podpatků vzdát nechce, sáhne po nižším, stabilnějším podpatku nebo platformě, zkrátí dobu nošení a v kabelce si ponese náhradní pár.