Upálení Johanky z Arku: Šlo o veřejné ponížení, pro přihlížející šlo o zábavné představení

O narození a raném životě Johanky z Arku toho historikové moc neví. Její dopad na francouzskou historii je však nezanedbatelný. Svatá panna, kterou si vyvolil sám Bůh, aby Francii pomohl porazit její úhlavní nepřátele. Vlastní lid se jí však za její službu odměnil ponížením a mučednickou smrtí. Svůj skutečný věhlas získá až o mnoho století později.

Zázračná dívka, která slyší hlasy

Přesný datum narození Johanky z Arku není znám. Historikové odhadují, že se narodila někdy okolo roku 1412 ve francouzské vesnici Domrémy. Pocházela z rodiny obyčejného, ale silně věřícího sedláka. Francii v té době sužoval masivní válečný konflikt s Anglií, který bude později znám jako stoletá válka.

Už ve svých 13 letech prý začala slýchat hlasy svatých. Hlasy svatých měly Johance zvěstovat příchod archanděla Michaela, svaté Kateřiny a svaté Markéty. Byli to právě tito světci, kteří měli Johanku přimět k tomu, aby se postavila do čela francouzské armády. Měla hrát roli světice, která porazí Angličany a pomůže Karlu VII. usednout na francouzský trůn.

iZdroj fotografie: Hendrik Scheffer / Creative Commons / CC BY-SA

Neohrožený vojevůdce

Johanka z Arku se svým chováním vymykala standardům tehdejší doby, což ji značně přitíží v následném soudním procesu. Oblékala si mužské šaty a vlasy nosila krátce ostříhané. Pravděpodobně vynikala značným bojovým nadáním a brzy si získala mezi vojáky oblibu. Zlomovým okamžikem se pro mladičkou dívku stalo osvobození Orléansu. Tehdy si získala uznání i budoucího krále.

Následná série několika vítězných tažení skutečně umožní korunovaci Karla VII. v Remeši, korunovačním městě francouzských králů. Ve svých 19 letech tak dosáhla všeho, co jí její hlasy předpověděly. Tím však její úspěšné období končí. Věhlas Johanky z Arku začne být trnem v oku mnohých šlechticů i samotného krále. Když nakonec padne do zajetí burgundského vévody, nikdo jí nepřijde na pomoc.

Smrt Johanky z Arku byla ponižující

Burgundský vévoda Johanku celý rok vězní, než ji konečně postaví před soud. Je obviněna z kacířství, čarodějnictví a porušení božího zákona. Všechna tato obvinění se ve středověku rovnají rozsudku smrti, který jí je nakonec také udělen. Kromě nošení mužského oblečení a krátkého účesu, jí je vyčítáno obcování s ďáblem a šíření kacířských bludů.

Trest smrti upálením: Existovaly až 3 různé způsoby, k prvnímu došlo už v 18. století před naším letopočtem

Upálení Johanky z Arku proběhne 30. května 1431 ve francouzském Rouenu. Podle všeho je ke kůlu přivázána zcela nahá a její tělo je tak vystaveno na odiv přihlížejícímu davu, což ji připravilo o poslední zbytky důstojnosti. Svůj obdiv si tak získá až několik století po své smrti a v roce 1909 je dokonce blahořečena papežem Piem X.