Tradiční jméno Petr mizí z českých porodnic. V žebříčcích novorozenců už chybí v první desítce

Osmnáctkrát se jméno Petr vyšplhalo na první příčku mezi narozenými chlapci. Dnes není ani ve druhé desítce.

Foto: Pixnio

Mezi lety 1950 a 2024 nasbíral Petr stejný počet historických prvenství jako Jakub, osmnáct. Jenže zatímco Jakub právě v roce 2025 slavil patnáctý vítězný ročník v řadě, Petr se v celoročních přehledech Českého statistického úřadu nedostal do první desítky ani jednou za posledních patnáct let. Nejde o výkyv jednoho slabšího ročníku. Data, která ČSÚ zveřejnil 28. května 2026, potvrzují trend táhnoucí se přes celou generaci: jméno, které nosí přes čtvrt milionu českých mužů, si rodiče pro své syny prostě přestali vybírat.

Od krále žebříčků k okraji první stovky

Síla jména Petr se nejlíp čte z poválečné statistiky. V padesátých, šedesátých i sedmdesátých letech patřilo k absolutní špičce; spolu s Jiřím, Pavlem a Janem tvořilo čtveřici, která dohromady pokrývala obrovský podíl všech narozených chlapců. Doba, kdy jedno jméno dostávalo přes deset procent dětí v ročníku, je ale dávno pryč. ČSÚ výslovně mluví o rostoucí rozmanitosti: rodiče dnes vybírají z mnohem širšího repertoáru a žádné jméno už nedominuje tak, jak to bylo běžné za normalizace.

Petr začal ztrácet pozice už na přelomu tisíciletí. V lednové sérii ČSÚ za rok 1999 figuroval jako nejčastější jméno otců, ale mezi jejich syny byl teprve devátý. V lednu 2002 vypadl z první desítky, v lednu 2003 se ještě krátce vrátil na deváté místo a od roku 2004 byl znovu pryč. V celoročních přehledech za období 2010–2025 už nenajdete jediný rok, kdy by se do první desítky dostal.

Kam přesně Petr spadl

Trajektorie posledních let vypadá takto:

• 2010 – 15. místo
• 2020 – 19. místo
• 2021 – mimo první dvacítku
• 2022 – krátký návrat na 19. příčku
• 2023 – znovu mimo první dvacítku
• 2024 – mimo první dvacítku

Pro rok 2025 ČSÚ přesnou příčku v otevřeném textu neuvádí, ale nic nenasvědčuje obratu. Propast mezi Petrem a současnou špičkou je obrovská. Jakub vládne nepřetržitě od roku 2011, Matyáš se drží těsně za ním, Jan obsadil třetí pozici, a právě Jan je podle ČSÚ jediným chlapeckým jménem, které zůstalo v české první desítce nepřetržitě od roku 1950 do roku 2024. Petr takovou výdrž neměl.

Za zmínku stojí i kontext: v roce 2025 se v Česku živě narodilo pouhých 77 636 dětí, historické minimum. Menší ročníky znamenají, že i relativně malý pokles zájmu o konkrétní jméno ho rychle odsune na okraj.

Proč zrovna Petr

Přímý průzkum motivací rodičů neexistuje. Nikdo se jich systematicky neptal, proč Petra nevolí. Z dat ale vystupuje vzorec, který je čitelnější než jakýkoli dotazník: rodiče se vyhýbají jménům, která pro ně stále znějí „otcovsky“. Na přelomu tisíciletí dominovali mezi tatínky Petr, Jiří a Pavel, a právě tato trojice u novorozenců rychle klesala. Starší materiály ČSÚ spojují proměnu jmen s novými společenskými podmínkami, vstupem západní kultury a menší svázaností tradičním repertoárem.

Podobný osud potkává i další jména normalizační generace. Vladimír a Ivan spadli v první stovce o desítky příček, Tomáš (dlouhodobě silnější než Petr) klesl v roce 2025 na dvanácté místo. Naopak jména jako Oliver se protlačila do nejužší špičky a u dívek zažívají návrat Rozálie nebo Amálie, které ještě před pár lety stály na okraji.

Může hrát roli i to, že Petr nemá výraznou domáckou podobu, která by ho omlazovala. Jakub má Kubu, Vojtěch Vojtu, Oliver Oliho. Petr zůstává Petrem, krátký, jednoslabičný, bez varianty, která by zněla jinak než originál. Je to hypotéza, ne prokázaný důvod, ale v éře, kdy rodiče přemýšlejí i nad tím, jak bude jméno znít na hřišti, to může sehrát dílčí roli.

Evropský kontext: nejde jen o Česko

Ústup tradičních lokálních jmen není čistě český fenomén. V Rakousku v roce 2023 vedli Paul, Jakob a Elias, žádný Peter. V Norsku v roce 2024 kralovali Lucas, Noah, Oliver a Jakob. Norský statistický úřad přitom otevřeně popisuje cyklus návratu jmen: jméno se typicky vrací do módy až 100 až 120 let po předchozí vlně popularity. Pokud tenhle vzorec platí i pro české prostředí, Petr je teď v tom nejhorším pásmu, už není módní, ale ještě není dost vzdálený, aby fungoval jako stylové retro.

Rozálie ukazuje, jak takový návrat vypadá v praxi: z osmnáctého místa v roce 2019 se vyšplhala do první desítky v roce 2025. Jenže Rozálie měla výhodu, její poslední vlna popularity ležela dostatečně daleko v minulosti, aby zněla svěže, ne rodičovsky. Petr tuhle vzdálenost zatím nemá.

Kdy by se Petr mohl vrátit

Pokud platí generační cyklus, který popisují norští statistici, návrat přichází ve chvíli, kdy jméno přestane evokovat otce a začne evokovat pradědečky. U Petra, jehož vrchol spadá do šedesátých a sedmdesátých let, to znamená horizont spíš druhé poloviny tohoto století. Krátkodobý návrat, řekněme v příští dekádě, data nenaznačují. Žádná růstová vlna, žádné zastavení pádu, jen pozvolný odchod z žebříčků.

Podle údajů Ministerstva vnitra z roku 2015 žilo v Česku 272 439 mužů jménem Petr, což z něj tehdy dělalo třetí nejčetnější mužské jméno v zemi. Petr z populace nemizí, na úřadech, v kancelářích a na sportovištích jich potkáte pořád dost. Mizí ale z porodnic. A právě tam se píše příběh jména na další půlstoletí.