Najdete odlišné zvíře do 10 vteřin? Jen třetina výjimečných to dokáže na všech čtyřech testech pozornosti

Stejně jako my můžeme pomoci zvířecí říši, několik zvířat může pomoci i nám. Tentokrát ve formě testu na postřeh, kterého se účastní sloni, berušky a chobotnice. Například takový slon africký je největším suchozemským savcem na světě. Sloní samci váží v průměru 6 tun a měří na výšku 3 metry. Své plné velikosti přitom dosahují ve věku 35–40 let, což už je za polovinou délky jejich života. Dožívají se nejvýše 60–70 let, tedy našeho důchodu.

Fascinující svět velkých uší

Existují dva druhy slona, již zmíněný africký a indický. A právě uši toho afrického jsou mnohem větší než u jeho bratrance. Taky se říká, že mají tvar afrického kontinentu, zatímco uši indického příbuzného připomínají právě Indii. Liší se také jejich choboty – africký má na jeho vršku dva „prsty“, zatímco ten indický jenom jeden. Tato okouzlující část těla má 150 000 svalů a jde o nejcitlivější orgán jakéhokoli savce. Teď zkuste najít dva slony bez klů.

iZdroj fotografie: Se souhlasem uživatele BluezAce

Sloni umí s chobotem neuvěřitelné věci. Dovedou sebrat ořech, rozlousknout ho, odfouknout skořápku a ořech sníst. Běžně chobotem pijí vodu a jen do této „hadice“ se jí vejde osm litrů. Při plavání ho pak používají jako šnorchl. Jejich kly – které jsou ve skutečnosti zuby – se poprvé objevují ve věku 2 let a rostou jim po celý život. Sloni s nimi dobývají potravu, hrabou kořeny a odstraňují kůru ze stromů. A samozřejmě s nimi také bojují, když je třeba.

Čím okouzlí slunéčka sedmitečná

Navzdory názoru většiny lidí nejsou všechny berušky červené a s tečkami. Celkově těchto brouků existuje na 5 000 druhů a jen v Severní Americe je jich 450. Kromě červené mohou být slunéčka žlutá, oranžová, růžová, hnědá, nebo dokonce kompletně černá. Zažité tečky mohou mít někdy podobu proužků nebo nemusí být na krovkách vůbec. Díky své stravě složené hlavně z rostlinných škůdců si zasloužily pozici vítaného hmyzu. Najdete berušku se čtverečky?

iZdroj fotografie: Se souhlasem uživatele joinanita

Místo aby slunéčka zamířila v zimě na jih podobně jako ptáci, dávají přednost hibernaci. Když se tenčí jejich potrava, slunéčka usoudí, že se blíží zima. Rychle se spáří kvůli reprodukci a pak usnou. Během tohoto období, které trvá až devět měsíců, žijí z tukových zásob. Jakmile je kolem zase dost hmyzu, vydají se na lov. Tečky neslouží pro okrasu, jedná se o varování pro případné útočníky, že tento brouk jim určitě nebude chutnat. Jinak vylučují páchnoucí sekret.

Podmořský svět plný chapadel

Chobotnice jsou velmi staří hlavonožci. Například v případě nejstarší zkameněliny tohoto tvora badatelé soudí, že zvíře žilo před 296 miliony let, tedy během éry karbonu. Mají tři srdce, z nichž dvě se starají o okysličení krve v žábrech, třetí ji pak pumpuje k orgánům. Srdce chobotnice ovšem nebije, když tento hlavonožec plave. To docela vysvětluje, proč se raději plazí po povrchu, než aby plavala. Chobotnici to prostě vysiluje. Najdete dvě, které mají jen 4 chapadla?

iZdroj fotografie: Se souhlasem uživatele nickylarson

Chapadla chobotnic mají vlastní „rozum“, protože dvě třetiny všech jejich neuronů sídlí právě v končetinách, nikoli v hlavě. Díky tomu mohou chapadla přijít na to, jak otevřít měkkýše, zatímco se zbytek chobotnice zabývá něčím jiným. To může být například průzkum jeskyně, zda v ní není něco na zub. Chapadla reagují i poté, co jsou kompletně oddělena od těla. Během jednoho pokusu se stahovala bolestí, když je vědci štípli.

Které ze zmíněných zvířat je vám nejmilejší?

Zdroj: BrightSide