Dnešní (pro některé) obvyklá forma spánku se dříve používala jako mučení. Jednalo se o jednu z nejkrutějších praktik

A i když dosud neznáme přesně celý rozsah operací, které se ve spánku uvnitř těla odehrávají, stále objevujeme nové procesy. Jedním z hlavních je skutečnost, že mozek je mnohem aktivnější než ve stavu bdělém. Během noci totiž zpracovává informace, třídí je a vyhodnocuje jejich důležitost. Naše buňky regenerují a celý organismus odpočívá. A v zubech se nám také množí bakterie. Co dalšího se ve spánku skrývá?

Nikdy nemáte sen o člověku, kterého jste ještě neviděli

Jsme schopni snít o osobách, které jsme viděli naživo, na obrazovce, fotce či na plakátu. Spatřená podoba je ale podmínkou pro to, aby se člověk mohl objevit ve vašich snech. Pokud se tak stane, pak jste dotyčného někde viděli, jen si to možná nepamatujete. Snění zkrátka pracuje jen s tím, s čím jste se nějakým způsobem setkali.

Poloviční bdělost existuje

Pro lidi jde většinou jen o termín, ale ve zvířecí říši není poloviční bdělost neobvyklá. Například velryby či delfíni takto fungují. Stejně tak někteří ptáci spí jen částečně, zatímco zbytek těla stále letí. Mozkové hemisféry těchto tvorů se střídají a jejich tělo je v provozním stavu. Kočky tráví spánkem 70 % svého života, u člověka je to asi 1 třetina.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ach to prokleté zapomínání snů

Cca 50 % našich snů zapomínáme do 5 minut po probuzení, 90 % pak do 10 minut. A to i tehdy, když si sami myslíme, že si pamatujeme, co se nám vlastně zdálo. Po dnech nebo měsících tak může zbýt jen drobný a obecný vjem.

Oddalování spánku, málo spánku a váha

Jen savci dokáží vědomou snahou spánek oddálit. A to i tehdy, když nám tělo sdělí, že si potřebuje odpočinout. Je to dovednost vysoce užitečná, může se ale také šeredně vymstít. Jestli pravidelně a dlouhodobě spíte méně než 6 hodin, máme pro vás dvě špatné zprávy. Zkracujete si život a nejspíš také přiberete. Den po této spánkové deprivaci se totiž zvyšuje pocit hladu, lidé v tomto režimu tedy více jedí.

Nezbytnost pro paměť a rekord bdělosti

Můžete-li usnout poté, co jste se naučili něco nového, vaše schopnost si tyto informace zapamatovat se dramaticky zvyšuje. Muž, který dosáhl rekordu v délce bdění, byl vzhůru 18 dní, 21 hodin a 40 minut. V této době ovšem hlásil rozmazané vidění, halucinace, potíže s artikulací a problémy s pamětí. Po dlouhém bdění mu navíc trvalo několik hodin, než vůbec zabral.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Spojení jídla a spánku, indikátor zdraví

Káva není to jediné, co nás umí udržet bdělé. Totožně fungují bílkoviny, cukry nás naopak spolehlivě uspávají. Trpíte-li nočními můrami, zpozorněte. Nemusí jít jen o neškodnou věc, ale symptom zdravotních potíží. Například migrény, srdečních chorob nebo nedostatku spánku.

Nejkrutější forma mučení

Změna denního režimu, neustálé svícení a jiné metody, jak člověku zabránit ve spánku. Tyto postupy jsou jednou z nejkrutějších forem mučení v historii. Využívala je velmi často Státní bezpečnost. Světlo je jedním z největších nepřátel spánku a i jeho minimum může spánkový cyklus snadno narušit. Jeden čínský obchodník byl takto odsouzen k smrti. Způsob popravy byla právě spánková deprivace, muž zemřel po 19 dnech bdění.

Různá délka spánku ve zvířecí říši

Někteří savci spí skoro celý den, například koala (22 hodin) nebo vačnatci (18 hodin). Na druhé straně slonům stačí jen 3 hodiny, žirafám 2.