Všechno vás snadno vytočí, když jste hladoví? Vědci mají vysvětlení, co za tím stojí

Jenže odkud se zrovna tahle nerudnost bere? A proč se týká jen některých lidí a u jiných se tento problém neobjevuje? Odpověď na tyto palčivé otázky leží v procesech, které se v našem těle dějí právě tehdy, když organismus potřebuje potravu. Jakékoli složky potravy, tedy v základu sacharidy, proteiny a tuky, jsou následně rozloženy na jednoduché cukry, aminokyseliny a mastné kyseliny. Tyto živiny pak putují do krevního řečiště člověka, které je dále rozvádí.

Postupný úbytek živin

Kromě výživy pro jednotlivé tkáně nás tyto látky zásobují také energií. Postupem času pak obsah těchto látek v krvi nevyhnutelně klesá a my uvažujeme o dalším jídle. Pokud hladina živin klesne příliš – po dostatečném čase –, mozek tuto situaci vyhodnotí jako ohrožení života. Mozek má totiž od dalších částí těla jednu zásadní odlišnost. Zatímco jiné orgány jsou schopny využít energii z různých druhů živin, náš mozek potřebuje pro provoz výhradně glukózu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tohohle rozdílu jste si nejspíš všimli v momentě, kdy vás doslova „nakoplo“ něco sladkého. Když máte hlad, i jednoduché úkoly se zdají obtížné a děláte zcela hloupé chyby, protože hladina cukru v krvi klesá. Stejný efekt se pak projevuje i ve společenském chování, například právě překračováním norem, křikem a podrážděnosti. A to bez ohledu na to, zda je druhá strana někdo zcela neznámý, nebo kolega a kamarád. Zní vám to trochu povědomě?

Práh ohroženosti

Jakmile pokles cukru dosáhne určité úrovně, mozek vyšle signál k produkci hormonů, které hladinu glukózy vyrovnají. Jeden z nich je také adrenalin, který se v krvi objevuje při jakékoli stresové situaci. Je to primární hormon stojící za nastavením „uteč nebo bojuj“, které je spuštěno při jakémkoli ohrožení. Nejjednodušší metoda, jak tomuto mechanismu předejít, je najíst se ještě předtím, než dostanete reálně hlad. Vyhněte se ovšem nekvalitním potravinám.

iZdroj fotografie: Pixabay

Při zmínce o cukru vás nepochybně napadly sladkosti, čokoláda či müsli tyčinka. Ačkoli mohou hlad zahnat, způsobují prudký nárůst hladiny glukózy v krvi, která pak ale stejně rychle opadá. Nakonec vás tak dovedou jen k pocitu ještě většího hladu. Je to zkrátka rychlé řešení, které ovšem nepřinese kýžený efekt. Pokud je to jen trochu možné, je vždycky lepší pravidelné jídlo, které hladinu potřebné energie doplňuje průběžně. Pozorujete podrážděnost z hladu u sebe či někoho z vašeho okolí?

Zdroj: BrightSide