Vědci podložili fakt, že si člověk svou smrt uvědomuje. Navíc zjistili, že po smrti díky jednomu smyslu ještě vnímá

Vědci zjistili, že člověku umírajícímu či v bezvědomí stále funguje jeden ze smyslů. Jedna z otázek týkajících se smrti se zřejmě vyjasnila.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Jedna z otázek, které smrt provázejí, zní jednoduše: slyší člověk, když zrovna umírá? Badatelský tým z University of British Columbia (UBC) prokázal, že sluch člověka opouští opravdu jako poslední. I když jsme tedy v bezvědomí a blízko smrti, stále budeme slyšet. Podle dosud provedených výzkumů i sledování lidí v hospicové péči odchází smysly postupně. Sluch je však v tomto ohledu až na posledním místě.

Vědomí smrti po samotném úmrtí

Badatelé z Langone School of Medicine na University of New York ze získaných dat usoudili, že člověk si svou smrt uvědomuje i po samotné smrti. Když srdce přestane fungovat, krev neproudí do mozku a buňky začnou postupně odumírat. Sam Parnia, který studii vedl, tvrdí, že tohle trvá i několik hodin po klinické smrti. Ukazuje se tudíž, že po samotné zástavě srdce nedojde okamžitě k vypnutí vědomí, což je častá obecná představa.

I po skutečném úmrtí tak mohou lidé ještě vykazovat známky vědomí včetně právě sluchu. Výzkumu týmu z UBC se účastnili zdraví lidé, dále pacienti z hospiců, kteří byli stále při vědomí, i pacienti umírající. Všem těmto lidem byla během experimentu měřena pomocí elektroencefalografu mozková aktivita. A reakce mozku na vnější zvuky se podle pozorování skutečně projevila.

Stejná reakce jako u zdravého člověka

I mozek ve fázi umírání může na zvukové stimuly reagovat zcela totožně jako mozek naprosto zdravého člověka. Tento výzkum i jiné studie poměrně radikálně revidují naše vnímání jak umírajících lidí, tak například pacientů v různých stupních kómatu. Ačkoli je patrné, že mozek na zvuky reaguje, stále nevíme odpověď na praktičtější otázku. Tedy zda je i umírající člověk schopen rozumět zvukům, které zachytává.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Jde o první pohled, který posiluje dřívější myšlenku o komunikaci s mrtvými lidmi. Je totiž jasné, že i po smrti se v jejich mozku něco děje,“ prohlašuje autorka studie z UBC Elizabeth Blundon. Víme ostatně, že to, co je koncem z našeho pohledu – tedy samotným okamžikem smrti –, je jen spouštěcím momentem postupného odchodu tělesných funkcí. Procesy organismu ovšem „vypínají“ postupně, nikoli najednou jako při vypnutí například počítače.

Jaké bylo vaše nejbližší setkání se smrtí?

Zdroj: Nature

Diskuze Vstoupit do diskuze
130 lidí právě čte
Zobrazit další články