Schody fungují jako intervalový trénink zdarma. Přináší dokonce o 39 % nižší riziko smrti na infarkt

Metaanalýza dat téměř půl milionu lidí ukázala, že lidé pravidelně chodící po schodech umírali na nemoci srdce a cév o 39 % méně často. Stačí přitom vynechat výtah.

Foto: PxHere

Ráno v paneláku. Výtah stojí v přízemí a dveře se otevírají. Kdo ho mine a vyjde do čtvrtého patra po svých, dostane během necelé minuty dávku zátěže, která zrychlí tep i dech víc než svižná procházka parkem. Britský tým kardioložky Sophie Paddockové z nemocnice Norfolk and Norwich University Hospital a lékařské fakulty University of East Anglia teď ukázal, proč by takové rozhodnutí mohlo mít váhu. V souhrnné analýze devíti studií s 480 479 účastníky souviselo pravidelné chození po schodech s výrazně nižší úmrtností z kardiovaskulárních příčin. Spočítali jsme, co to číslo znamená, jak se schody liší od obyčejné chůze a komu se vyplatí začít hned zítra.

Půl milionu lidí a číslo 0,61: co metaanalýza o schodech zjistila

Paddocková s kolegy prohledala lékařské databáze PubMed a Embase až do dubna 2025. Z 1 873 nalezených prací prošlo přísným sítem devět studií. Pět z nich sledovalo úmrtnost a dohromady pokrylo 455 619 osob. Výsledek publikovaný v odborném časopise American Journal of Cardiovascular Drugs je dostupný v záznamu na PubMedu.

Hlavní údaje stojí za to vypsat:

Sledovaný výsledek	Relativní riziko (RR)	Co to znamená
Úmrtí z kardiovaskulárních příčin	0,61	o 39 % nižší riziko
Úmrtí z jakékoli příčiny	0,76	o 24 % nižší riziko

Relativní riziko 0,61 vyjadřuje poměr. Ve skupině lidí, kteří schody používali pravidelně, docházelo k úmrtím na nemoci srdce a cév zhruba v 61 případech tam, kde jich mezi lidmi, kteří schody nepoužívali, bylo sto. Údaj tedy popisuje rozdíl mezi dvěma skupinami. Neslibuje jednotlivci o 39 % delší život a nepředpovídá, kdy kdo zemře.

Studie byla předem zaregistrována v mezinárodním rejstříku PROSPERO, což přidává na průhlednosti. Autoři pečlivě volí slovo „spojeno“. Zahrnutá data jsou převážně observační, a tak část přínosu může pramenit z toho, že lidé chodící po schodech celkově žijí zdravěji. Přesto: devět studií, stovky tisíc lidí a stejný směr výsledků. Takovou shodu podle nás nelze odbýt jako náhodu.

Výzkum navíc nevznikl přes noc. Paddocková jej poprvé představila už na kongresu Evropské kardiologické společnosti ESC Preventive Cardiology 2024 a výsledky tehdy obletěly média. Recenzovaná verze vyšla online 13. srpna 2026.

Proč schody fungují jako intervalový trénink pro srdce

Intervalový trénink střídá krátké intenzivní úseky s odpočinkem. Schodiště nabízí přesně tenhle vzorec, a to mimochodem: pár pater do kopce, potom chodba, kancelář, sezení. Za den se takových výstupů nasbírá i několik.

Intenzitu pohybu měří fyziologové v jednotkách MET, kde jednička odpovídá klidovému sezení. Přehled Compendium of Physical Activities uvádí tato čísla:

• chůze po rovině při běžném přesunu: přibližně 3,5 MET,
• svižná chůze jako cvičení: 4,8 MET,
• výstup po schodech obecně: 6,8 MET,
• rychlý výstup po schodech: 9,3 MET,
• jogging: 7,5 MET,
• běh do schodů: 15 MET.

Svižné stoupání po schodech tak zatěžuje organismus podobně jako běh rychlostí kolem 15 kilometrů za hodinu. Rozdíl? Trvá třicet vteřin a nevyžaduje převlékání.

Při výstupu pracují stehna, hýždě i lýtka proti gravitaci a tělo musí s každým patrem zvednout vlastní váhu o tři metry. Srdce bije rychleji, plíce zvyšují ventilaci, oběh dopravuje víc kyslíku do svalů. Americká kardiologická asociace AHA řadí chůzi po schodech v práci či doma mezi vytrvalostní aktivity, které udržují srdce, plíce a cévy v kondici. Kardiorehabilitační materiály britských nemocnic k tomu připisují příznivý vliv na krevní tlak, cholesterol a svalovou sílu.

Pro srovnání s oblíbeným počítáním kroků: metaanalýza v časopise Lancet Public Health z roku 2025 zjistila, že 7 000 kroků denně proti pouhým 2 000 souvisí se 47% poklesem celkové úmrtnosti. Schody do takové bilance přidávají to, co běžným krokům chybí, totiž intenzitu.

Hlavní přednost schodiště ovšem vidíme jinde. Odpadá rozhodování, zda dnes jít cvičit. Pohyb se vtěsná do přesunu, který člověk absolvuje tak jako tak. Žádná permanentka, aplikace ani běžecké boty. Jen bezpečné schodiště a tempo přiměřené vlastnímu zdraví.

Kolik pater denně stačí a jak začít bez rizika

Přesnou dávku metaanalýza nestanovuje, protože jednotlivé studie měřily schody každá jinak: jednou patra za den, jindy četnost používání nebo strukturovaný trénink. Orientační vodítko poskytuje dřívější rozsáhlá britská kohorta UK Biobank. Ta rozdělila lidi podle počtu zdolaných pater a nižší celkovou úmrtnost zaznamenala u těch, kdo vyšli víc než pět pater denně. Nejvýraznější pokles vyšel mezi šesti a deseti patry. Autoři zároveň připustili, že výsledky může ovlivnit zdravější životní styl účastníků.

Pro začátečníka z toho plyne jednoduchý plán:

• začít jedním až dvěma patry denně, případně několikrát týdně,
• držet tempo, při kterém lze po zastavení normálně mluvit,
• používat zábradlí, hlavně při sestupu,
• přidávat po patru, až tělo zátěž přestane vnímat jako obtížnou.

AHA lidem se sedavým stylem radí nespěchat a objem pohybu navyšovat pozvolna. Opatrnost potřebují pacienti po infarktu nebo mozkové příhodě, lidé s anginou pectoris, poruchami srdečního rytmu či závratěmi. Ti by měli nový pohybový režim probrat s lékařem. Kardiorehabilitační doporučení jmenují jasné signály k okamžitému zastavení: bolest nebo tlak na hrudi, točení hlavy, nepravidelný tep a dušnost, kvůli níž nejde mluvit.

U bolavých kolen či kyčlí doporučuje americká Arthritis Foundation začít nejlehčí variantou a sílu i stabilitu budovat krok za krokem. Schodiště také nenahradí pestrý pohyb. Posilování, rovnováha a protažení mají v týdnu vlastní místo. Pro člověka, který se roky téměř nehýbal, však představuje možná nejsnazší start, jaký existuje.

Schody v Česku: prevence tam, kde nemoci srdce vedou statistiky

Česká studie o schodech a úmrtnosti zatím k dispozici není. Domácí čísla přesto dávají britským výsledkům zvláštní váhu. Podle Českého statistického úřadu patřily v roce 2024 mezi tři nejčastější příčiny smrti chronická ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a cévní nemoci mozku. Zdravotní profil Česka z roku 2025 odhaduje, že s kardiovaskulárním onemocněním žilo v roce 2021 zhruba 1,7 milionu obyvatel. Přibližně každý šestý.

Příležitostí přitom máme nadbytek. Panelová sídliště s osmi i dvanácti patry, úřady, školy, nádraží, podchody, stanice metra s eskalátory, vedle nichž vede pevné schodiště. Kdo bydlí ve čtvrtém patře a dvakrát denně vynechá výtah, má k dobru osm pater, tedy hodnotu, kterou britská kohorta spojovala s nejvýraznějším přínosem. Přidejte kancelář ve třetím patře a denní objem roste bez jediné minuty navíc v kalendáři.

Podle nás by si schodiště zasloužilo víc pozornosti i od zaměstnavatelů a správců budov. Světlá, čistá a viditelná schodiště lákají. Zamčená, tmavá a schovaná za protipožárními dveřmi odrazují. Jednoduchá cedulka u výtahu s upozorněním, že do druhého patra je to pěšky rychlejší, stojí pár korun.