Jestli někdy zadržujete kýchání, ihned přestaňte. Má podstatný účel, a pokud mu nedáte volný průchod, doplatíte na to

Přichází často v nevhodnou dobu a zatřese vám celým tělem. Vzduch při něm cestuje rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Řeč je o kýchání.

Zdroj fotografie: iStock

Kdykoli kýchnete, zareagují veškeré svaly vašeho těla. Ano, skutečně všechny, od očních víček až po svěrače. Taky vám hrozně leze na nervy kýchání ve společensky nevhodných situacích? Bojíte se toho, že takto budete šířit bacily? Co by se stalo, kdybyste všechno kýchání dokázali zadržet? Nejdřív je ovšem potřeba pochopit, jak tento proces vlastně funguje. A také k čemu by vedlo, kdyby to takhle dělali všichni lidé na světě?

Očistný proces dýchacích cest

Kýchání je v zásadě čisticí proces. Jeho úkolem je dostat z nosu a dutin všechno, co tam nemá co pohledávat. To se může týkat mnoha věcí jako prachu, pepře, kapiček parfému nebo zvířecích chlupů. Vlastně každá taková cizorodá částice začne sliznici dráždit, vede k silnému šimrání a to ke kýchnutí. Během něj vytváří lidské tělo uvnitř dýchacího systému sílící tlak. Na něm se podílí vaše plíce, hrdlo a dutiny, které jsou čím dál napjatější.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Nutno podotknout, že kýchání je nedobrovolné. Když se v dutině objeví nezvaný host, tělo se napne a křeč vyžene vzduch ven přímo raketovou rychlostí. Otolaryngolor Noam Cohen z Pensylvánské univerzity to přirovnává k opravě chyby v počítači. „Je to jako resetování sytému, jako zkratka Ctrl-Alt-Delete.“ Výzkum dánského oddělení otolaryngologie z roku 2002 ukázal, že 95 % lidí kýchá v průměru 4krát za den.

Mnohem větší napětí celého těla

Takže co kdybychom tohle všechno zadrželi? Pokud by to dělali skutečně všichni, dalo by se značně redukovat šíření nemocí. Nelze to však doporučit – snaha o zadržení vede k 24krát většímu napětí ve všech zúčastněných svalech dýchacích cest. Potenciální zranění zahrnují natažené svaly, protržené ušní bubínky a také praskání cév v očích. Vedlo by to tedy ke značným škodám na organismu a komplikacím, které by končily i smrtí.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jsou zdokumentovány i případy lidí, kteří kýchání zadrželi a ucpali si dutiny včetně středního ucha. Současně s tím se jim dovnitř dostaly infekce. Kýchnutí je tedy obecně mnohem výhodnější. V roce 2018 přijali v Británii v nemocnici dalšího muže, který se snažil kýchnutí potlačit. Snaha vyústila ve vážné poškození hrdla a hltanu, který spojuje vaše ústa a nosní dutiny. Vzduch z jeho plic navíc prošel do okolních tkání a svalů a způsobil značné problémy.

Jeden problém by střídal jiný

V nemocnici zůstal tento chudák celý týden. Pokud bychom kýchání běžně drželi, nebude to vzácnost, ale běžná situace. Projevil by se takový přístup ovšem nějak na světových poměrech? Fráze „pozdrav pánbůh“ by se mimo kostely moc neobjevila. Výrobci pepře by si všimli malého poklesu v prodejích, lékaři zase v případech konkrétních nemocí. Zase by k nim ale chodilo více lidí se zarudlýma očima od praskání očních cévek.

Kýchání je velmi jednoduchá a zcela běžná činnost. Je to prostá tělesná funkce, kterou bereme jako součást normálního fungování našeho organismu. Někdy může být otravné, pokud by ale vypadlo z rovnice našeho zdraví, nastaly by komplikace mnohem větší. Zabere jen zlomek vteřiny, takže ho prostě nechme proběhnout. Navíc dokáže uvolnit stejný druh endorfinů jako orgasmus. Tak proč si ho odpírat?

Jaké kýchnutí vám způsobilo největší potíže?

Zdroj: ScienceNews