„Proč je mé hovínko hnědé?“ S touto otázkou nejspíš vyrukuje na rodiče každé zvídavé dítko. Jenže ani ti většinou nemají jasno

Tři čtvrtiny stolice se skládají z vody a většina zbytku sestává z jídla, které se tělu nepodařilo řádně strávit. Jakmile opustí zažívací systém, je většinou hnědá bez ohledu na to, co člověk pil nebo jedl. Barvu samotnou má totiž na svědomí tělem vylučovaná chemikálie. Jmenuje se sterkobilin a jde o výsledek rozkládání hemoglobinu. To je protein s obsahem železa v červených krvinkách, který dovoluje transport kyslíku po celém organismu.

Světlé nebo dokonce v bílé barvě

Bez této látky by stolice byla značně světlá nebo dokonce kompletně bílá. Je to hlavně výsledek skutečnosti, že většina chemikálií, které poskytují jídlu barvu, se v zažívacím traktu kompletně rozloží. Červené krvinky žijí jen asi 120 dní, a pak jsou kompletně nahrazeny. Jakmile se rozloží hemoglobin, který obsahují, vznikne žlutý protein bilirubin. Ten si nakonec najde cestu do jater, kde je pozměněn a následně vyloučen do tenkého střeva jako žluč.

iZdroj fotografie: Pxhere

To je žlutozelená kapalina, která tělu pomáhá vstřebat a rozkládat tuky. A jakmile tělo něco z bilirubinu absorbuje nebo spotřebuje, či jak se potrava pohybuje střevy, zbytek se stane sterkobilinem. A právě toho se tělo potřebuje následně zbavit. Tento zbytek se tedy smíchá s tráveným materiálem a obarví masu nahnědo, ještě než se dostane ven z těla. Jenže stolice, která opustí lidský organismus, samozřejmě není takto hnědá pokaždé.

Jednoduchá pomůcka diagnostiky problémů

Barva stolice se může lišit v závislosti na vaší stravě a taky na tom, jak rychle se trávený materiál pohybuje střevy. Lékaři se u dětí často setkávají se zažívacími potížemi, a některé z nich mají průjem, tedy kašovitou až tekutou stolici. Ta může být zelená nebo nažloutlá, protože obsahuje hodně žluči. Když se stolice pohybuje střevy příliš rychle, bilirubin ve žluči nemá čas se rozložit, nevznikne tedy sterkobilin, který materiál zabarví do hněda.

Pokud sníte hodně jídla, zvláště když je náročné na trávení, může obsah mísy vypadat podivně. Například velké množství červené řepy zabarví stolici i moč. Tělo také nedokáže strávit naprosto všechno, co vypijeme nebo sníme. Například s kukuřičnými jádry si naše střeva neporadí, a mohou dokonce vyjít v naprosto stejné podobě, jako byla snědena. I když to může vypadat odpudivě, pohled na vlastní stolici je jedním z diagnostických nástrojů.

Problémy podle moči a stolice

Ideální stolice je pevná, ve tvaru válečku a v odstínech světle nebo tmavě hnědé. Příliš tmavá blížící se černé, nebo naopak téměř bílá, je důvodem pro poradu s lékařem. Jestli je stolice červená a řepu jste opravdu neměli, je to také důvod k tomu zpozornět. Střeva mají schopnost se sama opravovat i sama čistit. Občasný krátký průjem proto není důvodem k panice, tělo se zkrátka zbavuje něčeho nepříjemného, takže nechte věcem volný průběh.

iZdroj fotografie: Pxhere

Pokud ale trvá delší dobu než několik dní a nejste si vědomi změny v jídelníčku, není návštěva lékaře od věci. Konzistence se také odvíjí od vlákniny, neboli nestravitelných zbytků. Sem patři slupky ovoce a zeleniny, jádra a semínka. Při průjmech tělo přichází hlavně o vodu a minerály, je tedy potřeba zvýšit pitný režim a „doplnit zdroj“. Existuje hodně prodejných koncentrátů, které dodají potřebné soli a další prvky, o které oslabené tělo přišlo.

Jaká barva vás naposledy pobavila nebo vyděsila?

Zdroj: ScienceDirect