Předkové ho používali při moru, ukrývá však jed. Obří bylina devětsil vyžaduje velkou opatrnost

Devětsil lékařský patří k prvním rostlinám, které na jaře ovládnou břehy českých potoků. Pod mohutnými listy ale skrývá pyrrolizidinové alkaloidy schopné poškodit játra.

Foto: TeunSpaans - licence CC BY-SA 3.0

Ještě než se na vlhkých loukách objeví první sasanky, vyrazí z bahna růžovofialové hrozny květů na tlusté duté lodyze. Devětsil lékařský (Petasites hybridus) kvete od března do května a teprve potom nasadí listy, které dorůstají až osmdesáti centimetrů; právě kvůli nim dostal rodové jméno odvozené od řeckého petasos, širokého klobouku. Historické prameny ho řadí mezi byliny používané v době morových epidemií, moderní farmakologie v něm našla látky účinné proti migréně. Jenže tatáž rostlina obsahuje skupinu toxinů, kvůli které je domácí čaj z devětsilu hazard s játry. A na českém trhu se vedle bezpečných kapslí stále prodává i surový kořen s návodem k popíjení.

Bylina proti moru, která voněla kouřem

Středověká Evropa znala devětsil jako pestilenzwurz, morový kořen. Sekundární historické zdroje popisují pálení sušeného oddenku a využití dýmu k „čištění“ vzduchu v dobách epidemií. Přesný dobový recept pro české země se nedochoval, ale tradice sahá minimálně do 14. století a americký NIH ji eviduje dodnes. Kořen se také žvýkal, mačkal do obkladů a připravoval jako odvar proti horečkám a křečím.

Tady je důležité si uvědomit jednu věc: staletí lidového užívání nejsou důkazem bezpečnosti. Středověk neznal jaterní testy, neznal analytickou chemii a neznal pojem chronická toxicita. Devětsil fungoval „na první pohled“, zmírnil bolest, potlačil křeč. Co dělal s játry po měsících pití, nikdo nesledoval.

Co přesně je ten jed

Pyrrolizidinové alkaloidy (PA) jsou sekundární metabolity, které si rostlina vyvinula jako obranu proti hmyzímu žíru, nikoliv jako lék pro člověka. Evropská léková agentura je klasifikuje jako hepatotoxické a potenciálně karcinogenní. PA nejsou rovnoměrně rozložené v celé rostlině, více než 90 % se koncentruje v kořenech a oddencích. Ale ani listy nejsou zcela bez rizika.

Při vnitřním užití nečištěné rostliny hrozí:

• poškození jater (venookluzivní choroba, toxická hepatitida),
• poškození plic,
• dlouhodobé karcinogenní riziko.

Příznaky se podle databáze LiverTox obvykle objevují během 2 až 12 týdnů od zahájení užívání: únava, nevolnost, žloutenka, tmavá moč. Zvlášť ohrožené jsou těhotné a kojící ženy, děti a lidé s jaterním onemocněním. PA se navíc mohou vstřebat i přes poraněnou kůži, takže ani zevní použití na otevřené rány není bez rizika.

Migréna a alergie: co říkají studie

Moderní výzkum nepracuje s „celou bylinou z louky“, ale se standardizovanými extrakty, z nichž byly PA odstraněny superkritickou CO₂ extrakcí. Hlavními účinnými látkami jsou petasiny, seskviterpeny s protizánětlivým a spasmolytickým účinkem.

Výsledky klinických studií jsou u migrény poměrně přesvědčivé. V klíčové randomizované studii snížila dávka 150 mg denně frekvenci záchvatů o 48 % oproti 26 % u placeba. Alespoň padesátiprocentní pokles zaznamenalo 68 % pacientů ve srovnání s 49 % na placebu. U alergické rýmy existují studie, kde byl devětsilový extrakt srovnatelně účinný s fexofenadinem nebo cetirizinem, ale důkazní základna je slabší a existuje i negativní studie.

Zásadní háček odhalila analýza University of Mississippi a USDA: z 21 testovaných komerčních produktů s devětsilem jen 7 odpovídalo deklarovanému obsahu petasinů a současně nevykazovalo přítomnost PA. Jinými slovy, samotný nápis „PA-free“ na krabičce není zárukou.

Český trh: tři režimy, jedno jméno

Na českém trhu panuje stav, který podle nás nejlépe ilustruje celý problém. Vedle sebe existují tři zcela odlišné produkty nesoucí totéž jméno:

• PA-free kapsle v lékárně – standardizovaný extrakt s deklarovaným obsahem petasinů a odstraněnými alkaloidy. Příkladem jsou kapsle s devětsilem a řimbabou dostupné v síti Vitalpoint.
• Surový kořen k zevnímu použití – bylinářský e-shop Quicktea prodává řezaný kořen výslovně označený jen pro vnější aplikaci.
• Surový kořen s návodem k maceraci – jiný e-shop nabízí tentýž kořen i s receptem na vnitřní užití, byť s varováním pro děti, těhotné a kojící.

Rozdíl mezi prvním a třetím bodem je propastný. V jednom případě jde o průmyslově čištěný extrakt s měřitelným obsahem účinných látek, ve druhém o surovinu, jejíž obsah PA nikdo nezměřil. Kdo si doma připraví čaj ze sušeného kořene, provádí přesně ten typ improvizace, před kterým toxikologové varují.

Jak devětsil bezpečně poznat a nepoplést

Devětsil lékařský roste podél potoků a řek od podhůří do hor, na vlhkých nivách a v mokrých příkopech. Poznáte ho podle červenavých květů v hustých hroznech, obřích ledvinovitých listů s nápadným žebrováním a dutých, křídlatě žlábkovitých řapíků.

Zaměňuje se nejčastěji se dvěma rostlinami:

	Devětsil lékařský	Devětsil bílý	Podběl lékařský
Květy	růžové až červenavé hrozny	nažloutle bílé hrozny	jednotlivé žluté úbory
Listy	až 80 cm	až 50 cm	10–20 cm, až po odkvětu
Řapíky	duté, křídlatě žlábkovité	téměř oblé	—
Stanoviště	břehy toků, nivy	lesní příkopy, prameniště	ruderální půda, náspy

Důležitá poznámka: ani podběl není bezpečná alternativa. Podle BOTANY.cz obsahuje rovněž pyrrolizidinové alkaloidy a sušený podběl dnes nelze koupit ani v čajových směsích.

Devětsil u potoka za vesnicí nikoho neohrozí pouhým pohledem. Riziko začíná ve chvíli, kdy ho někdo utrhne, usuší a spaří. Kdo chce využít jeho farmakologický potenciál, má jedinou rozumnou cestu: standardizovaný extrakt s ověřenou deklarací, ideálně po konzultaci s lékařem a se sledováním jaterních testů.