Kdo si nezařídí jednu věc, bude od 1.1.2024 bez práce. Týká se to statisíců Čechů. I vás?

Od 1.1 roku 2024 nastane změna, které se budete muset přizpůsobit. Jakmile to neuděláte, můžete klidně přijít o práci.

i Zdroj fotografie: Nick Saltmarsh / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Velká novela zákoníku práce byla oficiálně publikována v Sbírce zákonů. Rádi vám přiblížíme hlavní body této změny a upozorníme na to, co byste měli prověřit ve své pracovněprávní dokumentaci a jak se připravit na tyto novinky. Většina těchto změn v zákoníku práce (dále jen „ZP“) vzešla v platnost od 1. října 2023, zbytek bude následovat 1.1 roku 2024. Proto si budete muset rychle udělat čas na to, abyste se seznámili s nejdůležitějšími novinkami. V případě, že se na určitých podmínkách nedohodnete se svým zaměstnavatelem, mohli byste přijít o práci.

Rozšíření informační povinnosti vůči zaměstnancům

Novela zákoníku práce rozšiřuje povinnost zaměstnavatelů informovat zaměstnance o různých aspektech pracovního poměru. Kromě již povinných informací, jako je dovolená a výpovědní doba, nově budete povinni informovat zaměstnance o dalších skutečnostech. Patří sem například:

  • Doba trvání a podmínky zkušební doby.
  • Stanovení týdenní pracovní doby.
  • Rozsah práce přesčas.
  • Odborný rozvoj, pokud jej zaměstnavatel poskytuje.
  • Orgán sociálního zabezpečení, kam zaměstnavatel odvádí pojistné.
  • Podmínky elektronického doručování písemností (v případě, že zaměstnanec dává souhlas s elektronickým doručováním).
  • Podmínky vysílání zaměstnanců na území jiných států (pokud se týká daného zaměstnance).

Novela také stanoví, že pokud tyto informace nejsou obsaženy přímo v pracovní smlouvě, zaměstnavatel musí zaměstnance informovat písemně do 7 dnů od nástupu pracovního poměru (dříve byla lhůta jeden měsíc). Zaměstnanci musí být také informováni o jakýchkoliv změnách těchto informací, a to bez zbytečného odkladu.

Tato nová povinnost se týká i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, což zahrnuje dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)

Novela má významný dopad na DPP a DPČ. Některé z těchto změn mohou zaměstnavatele přimět k přehodnocení využití těchto dohod, protože administrativní nároky na ně budou významnější. Hlavní jsou následující změny:

  • Povinnost vytvořit písemný rozvrh pracovní doby pro zaměstnance na DPP a DPČ.
  • Sjednocení pracovní doby a doby odpočinku s pracovními smlouvami.
  • Zavedení práva na dovolenou a stanovení vzorce pro její výpočet.
  • Právo zaměstnanců na žádost o přechod z DPP a DPČ na klasický pracovní poměr a zvýšení ochrany v případě, že je tato žádost zaměstnavatelem odmítnuta.

Práce na dálku (home office)

Práce na dálku, známá také jako home office, prochází podstatnými změnami, které ji upravují důkladněji než kdy předtím, kdy tato forma práce nebyla prakticky regulována. Následují hlavní body těchto nových pravidel:

  • Práci na dálku lze provádět pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato dohoda však nemusí obsahovat konkrétní povinné náležitosti, což poskytuje oběma stranám větší flexibilitu.
  • Zaměstnavatel může nařídit práci na dálku pouze výjimečně a za předpokladu, že to umožňuje nařízení nebo opatření veřejného orgánu na základě zvláštního zákona. Například může jít o situace, kdy je vyhlášeno nouzové stavu kvůli pandemii dle zákona o veřejném zdraví.
  • Zákoník práce zavádí povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s prací na dálku. Novela specifikuje podrobnosti ohledně výpočtu a splatnosti této náhrady. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude vydávat vyhlášku, která stanoví paušální částku náhrady nákladů zaměstnance. Tato částka zahrnuje všechny náklady spojené s prací na dálku. Dosavadní návrh vyhlášky stanovil paušální částku 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.
  • Zaměstnavatel a zaměstnanec mají možnost písemně se dohodnout, že zaměstnanec nebude nárok na náhrady nákladů uplatňovat. Tato dohoda umožňuje udržet benefity spojené s prací na dálku pro ty zaměstnance, kteří tuto možnost využívají.
  • Určité skupiny zaměstnanců, jako například rodiče pečující o děti mladší devíti let, těhotné zaměstnankyně a ty, kdo dlouhodobě pečují o osobu závislou, mají právo požádat o povolení pracovat na dálku. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zdůvodnit, pokud žádost odmítne.
Zdroj: Pohoda
Diskuze Vstoupit do diskuze
125 lidí právě čte
Autor článku

Marek Motyčák

Redaktorem jsem již 6. rokem. Specializuji se na optické a vizuální testy, hádanky a rébusy, ale i zpravodajství a informace o nových technologiích, přičemž zábavnou formou podporuji vědeckou gramotnost čtenářů.

Zobrazit další články