vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Člověk » Nový model ukazuje, že DNA je v buňkách dostupnější, než se dlouho předpokládalo

Nový model ukazuje, že DNA je v buňkách dostupnější, než se dlouho předpokládalo

28 června, 2026
Lukáš Jírovec
[email protected]

Lukáš se ve své autorské práci zaměřuje na témata, která čtenářům přinášejí praktické informace, zajímavé souvislosti i inspiraci pro každodenní život. Blízká jsou mu zejména témata spojená s kulturou, cestováním, společenskými jevy i oblastmi, které mohou lidem pomoci lépe se orientovat v běžných situacích. Ve svých textech klade důraz na srozumitelnost, čtivost a přínos pro čtenáře.

Více než 85 % nukleosomů v myších kmenových buňkách vykazuje nějaký stupeň vnitřní otevřenosti DNA. Desítky let platný model „zapnuto/vypnuto“ dostává konkurenci.

Foto: Pixnio

Obsah článku

  1. Co přesně IDLI měří a proč to dřív nešlo
  2. Čtrnáct odstínů místo dvou
  3. Důkaz od transkripčních faktorů
  4. Co to znamená pro medicínu, a co zatím ne

Představa byla jednoduchá a elegantní: buď je DNA navinutá na nukleosomech, a tím pádem zamčená, nebo je volná, a tedy přístupná pro čtení genů. Tenhle binární přepínač fungoval v učebnicích i v laboratořích po celé dekády. Teď ale mezinárodní tým kolem Vijaye Ramaniho z Gladstone Institutes a Haniho Goodarziho z Arc Institute publikoval v Nature studii, která říká něco jiného: i „zamčené“ nukleosomy jsou často pootevřené. A to ne výjimečně, ale masově.

Co přesně IDLI měří a proč to dřív nešlo

Klíčem k objevu je výpočetní metoda s názvem IDLI (Iteratively Defined Lengths of Inaccessibility). Ta staví na starším nástroji SAMOSA, který tým představil už v roce 2020. SAMOSA uměla na jednotlivých chromatinových vláknech zmapovat, kde nukleosomy sedí a jak jsou rozmístěné. IDLI jde ale dál: dívá se dovnitř každého nukleosomu a ptá se, které úseky navinuté DNA jsou skutečně nepřístupné a které částečně otevřené.

Technicky to funguje tak, že se chromatin nejprve enzymaticky „otiskne“ methylací, přečte na platformě PacBio a pak algoritmus (kombinace neuronové sítě a skrytého Markovova modelu) hledá subfootprinty uvnitř jednotlivých nukleosomů. Starší metody, jako je široce používaný ATAC-seq, průměrovaly signál milionů molekul najednou. Přechodné a heterogenní mezistavy uvnitř nukleosomu v takovém průměru jednoduše zmizely.

Čtrnáct odstínů místo dvou

V hlavním datasetu z myších embryonálních kmenových buněk autoři identifikovali 14 strukturálních typů nukleosomů, které sdružili do 7 širších skupin. Skupina I odpovídá klasickému, nejméně přístupnému chromatosomovému stavu s navázaným histonem H1. Skupiny II až VII zahrnují nukleosomy s různou mírou vnitřní dostupnosti, od fokálního otevření v konkrétních superhelických pozicích přes symetricky rozvinuté „dýchající“ nukleosomy až po subnukleosomální částice, jako jsou hexasomy nebo tetrasomy.

Zásadní číslo: skupiny II–VII dohromady tvořily 86,6 % všech footprintů. Jinými slovy, jen asi každý sedmý nukleosom odpovídal plně uzavřenému stavu, který dosavadní model považoval za normu.

V rozhovoru pro Arc Institute to Ramani a Goodarzi přirovnávají k posunu od vypínače k regulátoru hlasitosti. Geny se nezapínají a nevypínají skokem, spíš se plynule zesilují a zeslabují.

Důkaz od transkripčních faktorů

Aby autoři ukázali, že nejde jen o statistický artefakt, provedli cílené experimenty se dvěma takzvanými pionýrskými transkripčními faktory, tedy proteiny, které umějí vázat DNA i na povrchu nukleosomu. U faktoru SOX2 použili rychlou degradaci proteinu v myších buňkách, u FOXA2 mutantní alelu bez klíčové domény pro interakci s histony. V obou případech se rozložení nukleosomových typů v okolí vazebných míst měnilo. Konkrétně: po odstranění SOX2 nebo narušení FOXA2 ubylo přístupnějších stavů a přibylo uzavřených forem.

Studie navíc není omezená jen na myší model. V lidských indukovaných pluripotentních buňkách diferencovaných do endodermu tým u míst FOXA2 našel 16 typů v 7 skupinách a mezi nediferencovanými a diferencovanými buňkami pozoroval významné posuny v zastoupení jednotlivých stavů. Princip se tedy přenáší mezi druhy i buněčnými kontexty, byť přesný počet typů závisí na konkrétní tkáni.

Co to znamená pro medicínu, a co zatím ne

Podle doprovodného materiálu Gladstone Institutes autoři vidí největší potenciál tam, kde selhává hledání jedné jasné mutace: u rakoviny, neurodegenerativních chorob a stárnutí. Jemná „stupnice hlasitosti“ nukleosomů by mohla vysvětlit malé, ale biologicky důležité posuny v aktivitě desítek genů současně, právě ten typ změn, které běžné přístupnostní mapy nevidí.

Je ale důležité říct, co studie není. Není to preklinický kandidát na lék, není to biomarkerový test a není to klinická studie. Žádná česká instituce se na výzkumu nepodílela a konkrétní časový horizont pro terapeutické využití neexistuje. Autoři zveřejnili data i kód (surová data v databázi GEO, skripty na GitHubu), takže výsledky jsou plně reprodukovatelné a otevřené dalšímu výzkumu. Nejbližší krok bude validace v lidských tkáních a u konkrétních onemocnění.

Starý model genové regulace nepadá. Dostává ale k sobě jemnější měřítko, a s ním i šanci přečíst to, co dosud mizelo v průměru milionů buněk

Štítky
#dna #studie
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb

Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb

Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje

Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje

Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku

Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku

5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu

5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu

Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku

Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidičský průkaz
  • #david kubrt
  • #nehoda

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #válka na ukrajině
    • #důchody
    • #peníze

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #ac-spart-praha
      • #sk-slavia-praha
      • #prestupy

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #bydlení
        • #pěstování
        • #úklid

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #úklid
          • #hnojivo
          • #čištění

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #cukr
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.